Ze sta uchazečů projdou jen jednotlivci, přesto má podle BIS nábor na veletrhu smysl
Působilo to trochu neobvykle, když na jaře na veletrhu pracovních příležitostí otevřela svůj stánek Bezpečnostní infomační služba (BIS). Hledala třeba lidi na údržbu a ostrahu svých objektů, ale nabízela také práci zpravodajce nebo operativce, tedy jinými slovy pozici agenta. I když z celkového počtu uchazečů nakonec BIS přijme jen zlomek lidí, za způsobem oslovování potenciálních zaměstnanců si stojí. Nových pracovníků takto našla několik desítek.
Veřejná prezentace je součást velkého náboru do tajné služby, který souvisí s posílením ochrany země před terorismem.
„Účast zpravodajských služeb na veletrzích práce není v zahraničí neobvyklá. Nabídkových veletrhů se poměrně často účastní britské, německé, italské, americké, kanadské a třeba i izraelské služby – hlavně proto, že vzniká přímý kontakt se zájemci na neutrální půdě a v méně oficiálním prostředí,“ říká mluvčí BIS Jan Šubrt.
O výsledky náboru BIS na veřejném veletrhu práce se zajímal redaktor Ĺubomír Smatana
BIS hledá především vysokoškoláky na operativní práci, pro sledovací službu však přijímá i lidi se střední školou.
Přímá prezentace nejen na výstavišti, ale i v médiích a na webu tajné služby zaujala několik tisíc lidí, přes síto pohovorů a náročných testů však nakonec prošla jen hrstka lidí.
„Velmi náročný přijímací proces způsobuje, že z každé stovky uchazečů přijímáme tak tři, čtyři, pět, maximálně sedm lidí,“ podotýká Šubrt.
Na operativní práci, která souvisí především s ochranou před terorismem, získala letos tajná služba 300 milionů korun navíc. Její rozpočet tak činí 1,5 miliardy korun. Peníze půjdou kromě posílení operačních týmů i na nákup špičkové techniky.
