Znečištění vzduchu hodinu po hodině: Podívejte se, co dýcháte
Měřicí stanice zveřejňují aktuální informace o znečištění vzduchu, nenabízejí ale pohled do minulosti. Český rozhlas proto vyvinul počítačový program, který hodinová data o znečištění po celý prosinec ukládal. Nyní se můžete podívat na historii měření ve svém okolí. Kdy je vzduch čistý, a kdy je lepší se zavřít doma a nevycházet?
Loňský vlhký a studený prosinec zhoršil znečištění vzduchu. Je to trend, který se opakuje každoročně: Hlavními příčinami špatného vzduchu jsou totiž, alespoň podle odhadů ministerstva životního prostředí, zvýšená dopravní zátěž a provoz kotlů na pevná paliva. Situaci ještě zhoršuje teplotní inverze, která udržuje emise u země.
Aktuální hodinová měření některých škodlivin zveřejňuje ČHMÚ. V mapě se můžete podívat na koncentrace prachových částic do deseti mikrogramů (PM10) a oxidu dusičitého, které naměřily monitorovací stanice od začátku prosince až do včerejška. Barva stanice na mapě shrnuje situaci za celý měsíc, po rozkliknutí stanice se můžete podívat na měření po hodinách. Tmavě zelené body znamenají čistší vzduch, světle zelená a červená barva v grafu ukazují na problém.
Zdroj dat: ČHMÚ, hodinová měření
V Brně může za extrémní čísla chyba měření, v Ostravě je to skutečnost
Zřejmě nejproblematičtější látka – rakovinotvorný benzo(a)pyren, který například na Ostravsku překračuje limity na 90 až 100 procentech území – se po hodinách neměří. Jeho koncentrace se totiž zjišťuje v laboratoři. Na webu ČHMÚ k němu proto najdete pouze měsíční a roční průměry.
Další problémovou látkou jsou prachové částice do 10 mikrogramů, tedy PM10. Některé stanice během prosince naměřily mnohonásobné překročení limitů. Denní limit pro prachové částice PM10 je 50 mikrogramů na metr krychlový, na brněnském Úvozu přitom krátkodobě dosáhl hodnoty téměř 1300 mikrogramů.
Podle ministerstva jde o technický problém. „Příčinou naměřených hodnot, které v žádném případě neodpovídají reálným číslům, jsou technické problémy, které se vyskytly v souvislosti s výměnou měřicích přístrojů během roku 2015,“ vysvětluje Jana Taušová z MŽP. „U nových přístrojů na prachové částice se začaly objevovat takovéto nevěrohodné krátkodobé špičky.“
V Ostravě-Radvanicích, kde bývá rozptylová situace z celého Česka nejhorší, už ale extrémně vysoké koncentrace odpovídají skutečnosti. V posledních dnech dosáhly hodnot přes 200 mikrogramů na metr krychlový.
Znečištění NO2 kopíruje dopravní špičku
Výhodou hodinových měření, které jsme zaznamenali, je možnost ukázat vývoj znečištění vzduchu v průběhu dne. Zajímavé je sledovat koncentraci oxidu dusičitého; ta do značné míry kopíruje ranní a odpolední dopravní špičku. Následující graf ukazuje, jak se mění střední naměřená hodnota v závislosti na denní hodině.
Nebezpečnější PM10 žádný vývoj v čase neukazují. Hodnoty mají větší setrvačnost. U ostatních látek nemáme k dispozici hodinová měření.
Zdroj dat: ČHMÚ, hodinová měření
Česku hrozí vysoké pokuty
Krátkodobé extrémní hodnoty ještě nemusí znamenat, že stanice překračuje zákonné limity. Zákon například u částic PM10 povoluje překročit limit 50 mikrogramů až 35krát v roce. Ale ani to se na mnoha stanicích nedaří dodržet. Limity pro prachové částice se pravidelně překračují v ostravské aglomeraci, Ústeckém kraji, v Brně a Praze. Zejména Ostravsko trápí kromě prachu benzo(a)pyren, který se na prachové částice váže.
Následující mapa ukazuje měsíční průměry v roce 2014 na všech stanicích, kde se daná látka měří. Můžete přepínat mezi PM10, PM2,5, NO2 a benzo(a)pyrenem. Modrá barva znamená dodržení limitu, červená dosažení limitu a černá výrazné překročení limitu. Dlouhodobě je na tom nejhůř zmíněná Ostrava-Radvanice, kde jsou limity pro benzo(a)pyren překročeny téměř desetkrát.
Zdroj dat: ČHMÚ
Česku proto hrozí vysoké pokuty. Dlouhodobé nedodržování limitů se nelíbí Evropské komisi; letos v červnu zažalovala Belgii a Bulharsko, před měsícem sousední Polsko právě kvůli koncentraci částic PM10. Precedens pro výšku pokut za znečištění vzduchu zatím není. Můžeme ji pouze zkusit odhadnout z úspěšné žaloby stejného úřadu na Řecko a Itálii kvůli nelegálním skládkám. Evropský soud rozhodl, že Řecko zaplatí 14 milionů eur za každý půlrok, kdy problém nedokáže vyřešit, Itálie 43 milionů eur. I tady se pokuta každý půlrok opakuje.
Stát se snaží složitou situaci řešit. Na přelomu loňského listopadu a prosince uvolnilo MŽP k veřejnému připomínkování programy zlepšení kvality ovzduší. Pro každou zónu navrhuje opatření, která mají do roku 2020 znečištění zmírnit. Například pro Ostravsko je to arzenál několika desítek změn, které se mají dotknout velkých znečišťovatelů, dopravní situace a majitelů kotlů na pevná paliva.
MŽP navrhuje emisní stropy na dopravu, jenže bez sankcí
Nejdůležitější novinkou, která by měla změnit špatnou situaci ohledně prachových částic – a v důsledku i zamoření benzo(a)pyrenem – jsou takzvané emisní stropy pro dopravu. Jen v Brně stojí podle ministerstva životního prostředí dopravní zátěž za osmdesáti procenty znečištění prachovými částicemi (na straně 55). Pro dopravu ve velkých městech proto ministerstvo stanoví, podobně jako u velkých znečišťovatelů, maximální možné emise.
Jenže na rozdíl od elektráren nebo oceláren, kde jde o závaznou normu, jsou emisní stropy u dopravy jen doporučení. Ministerstvo nemá možnost postihovat konkrétní řidiče, nemá ale páky ani na města a kraje, které o opatřeních rozhodují. „V nejbližších letech nebude realizace některých opatření vymahatelná,“ varuje Eva Rychlíková ze Zdravotního ústavu Ústí nad Labem, která posuzovala vliv programů na zdraví. „Pokud nedojde k velmi rychlým a významným legislativním změnám, budou opatření záviset na dobrovolnosti jednotlivých znečišťovatelů.“
Přiznává to i ministerstvo životního prostředí. „K dosažení emisních stropů bude nezbytná aktivní účast obcí a krajů,“ říká Jana Taušová z MŽP. „Vytvořili jsme podmínky k tomu, aby pro tato opatření šlo využít peníze z evropských fondů, a dál budeme podporovat realizaci co největšího množství opatření. Sankce za nedodržování emisních stropů ale nejsou zákonem o ochraně ovzduší stanoveny.“
Česko má výjimku: Z dotací můžete koupit kotel na uhlí
Kromě dopravy zápasí obce s domácím vytápěním pomocí kotlů na pevná paliva. Podle MŽP zhoršují situaci hlavně na Ostravsku. Ministerstvo problém řeší „kotlíkovými“ dotacemi, do roku 2020 chce na výměnu kotlů za ekologičtější utratit část z devíti miliard korun, které přijdou z Evropské unie.
Na mapě se můžete podívat, čím se kde v Česku vytápí domácnosti. Data nepotvrzují, že by v Ostravě bylo výrazně více kotlů na pevná paliva než v jiných velkých městech. Podle sčítání lidu z roku 2011 v Ostravě výrazně převažuje plynové vytápění a podíl uhelných kotlů je podobný jako v Liberci nebo Zlíně. Oproti Ústí nad Labem dokonce ostravské domácnosti topí plynem mnohem častěji.
Zdroj dat: SLDB 2011
Ani výměna domácích kotlů ale nemusí nutně vést ke zlepšení špatného vzduchu. Česko si totiž prosadilo na ekologické dotace výjimku: staré kotle na pevná paliva mohou majitelé nahrazovat opět kotli na pevná paliva. „Nové kotle jsou o osmdesát procent úspornější a šetrnější než ty stávající,“ vysvětloval loni v listopadu Českému rozhlasu ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). „Otázka zní, jestli tohle opatření přinese zlepšení ovzduší,“ oponuje Bedřich Moldan, bývalý ministr životního prostředí z počátku devadesátých let. „Spíše bych lidem dal dotace na to, aby mohli topit plynem, a ovzduší by se rázem podstatně zlepšilo.“
Praktická realizace programu má navíc jeden háček: dotace za výměnu kotle má sice pokrýt až 85 procent nákladů, ale bude se proplácet až zpětně. Část z těch, kdo o výměnu kotle v hodnotě několika desítek až přibližně 150 tisíc budou mít zájem, si tedy bude muset nejprve půjčit peníze.
Vzduch nejspíš výrazně čistější nebude
Novinka v podobě emisních stropů i prodloužení dotací na kotle mohou kvalitu vzduchu mírně zlepšit. Pravděpodobně ale nepovedou k dodržování limitů. „Emisní stropy pro dopravu představují imaginární hodnoty a vliv ostatních opatření není dostatečný,“ tvrdí Kristína Šabová z organizace Frank Bold, která přípravy strategií proti znečištění vzuduchu monitoruje. „Navrhované hodnoty znečištění velmi pravděpodobně nebudou splněny.“
