Rostliny, které vstávají z mrtvých

Kapradina osladič může zcela vyschnout a pak zase ožít. Podle nové studie jí to umožňují proteiny, které „promazávají“ buněčné membrány.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kapradina

Kapradina | Foto: licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported, DanielCD

Schopnost snášet sucho se u různých organismů liší. Obecně ale platí, že pokud rostliny a živočichové vyschnou, stěny jejich buněk se zhroutí a enzymy uvnitř přestanou fungovat. Důsledkem je zánik buněk a celého organismu, ale existují i výjimky. Kapradina osladič (Polypodium polypodioides) může ztratit 95 % svého obsahu vody a kompletně vyschnout, ale po nasátí vody znovu ožije. Člověk, stejně jako například zemědělské plodiny, se něčemu takovému ani nepřiblíží – jejich existenci totiž ohrozí už ztráta pouhých 20 procent vody. Mechanismus, který osladičům umožňuje jejich „zmrtvýchvstání“, teď zkoumali věci z několika amerických univerzit.

Sledovali, jak se v závislosti na okolních podmínkách v buňkách osladičů mění koncentrace různých proteinů. Výsledky studie tak poprvé ukázaly, že během sucha rostlina kolem svých buněčných membrán koncentruje proteiny dehydriny. Své jméno dostaly podle schopnosti přitahovat vodu svým negativním nábojem. Vědci se domnívají, že dehydriny působí jako lubrikant mezi membránou a buněčnou stěnou nebo dokonce mezi dvěma buňkami. Tím, že dehydriny membrány „promažou“, zabrání jejich deformaci. Jakmile potom buňky nasají vodu, mohou začít normálně fungovat.

Zdroj: ScienceDaily

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme