Hladina oceánů stoupá nejrychleji za posledních 2800 let, tvrdí vědci

Hladina světových oceánů nestoupala od dob antického Říma nikdy tak rychle jako teď. Na vině je podle studie Národní akademie věd Spojených států zčásti globální oteplování způsobené lidskou činností. V Americe se podle deníku New York Times projevuje tento jev častějšími a většími přílivovými záplavami.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Hladina oceánů se podle vědců zvyšuje rychleji, než se předpokládalo

Hladina oceánů se podle vědců zvyšuje rychleji, než se předpokládalo | Zdroj: Reuters

Hladina oceánů se podle vědců ve 20. století zvýšila o 14 centimetrů proti průměrným hodnotám za posledních 2000 let.

Až do průmyslové revoluce v 80. letech 19. století přitom činily maximální odchylky hladin moří a oceánů 7,5 centimetru.

„Dvacáté století je bez pochybností nejrychlejší," řekl podle agentury AP geograf a jeden z hlavních autorů studie Bob Kopp.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hladina světových oceánů stoupá nejrychleji za 2800 let, tvrdí vědci. Mluvil o tom Alexander Ač z Ústav výzkumu globální změny při AV ČR

Současný nárůst je podle zjištění vědců způsoben z velké části činností člověka. Ke stejnému závěru došla i řada předchozích vědeckých prací, tato je ale podle stanice BBC založená na velmi důkladném sběru dat.

„Existuje studie, která ukazuje, že víc než 97 procent publikujících klimatologů nepopírá skutečnost, že hlavním faktorem oteplení za posledních 50 a více let je víceméně nárůst emisí skleníkových plynů a nárůst koncentrací oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů,“ řekl Alexander Ač z Ústav výzkumu globální změny při Akademii věd České republiky.

Hladiny zřejmě porostou, i když se přestane oteplovat

Vědci také varují, že lidé se do roku 2100 musejí připravit na ještě daleko výraznější nárůst. Podle studie by se proti dlouhodobému průměru mohla hladina světového oceánu zvýšit o 28 až 131 centimetrů.

Důležité bude, kolik emisí skleníkových plynů vypustí lidstvo do ovzduší a jak poroste teplota vzduchu.

Vědci ke stanovení historicky průměrné výšky hladiny použili řadu geologických metod včetně zkoumání pozůstatků či zkamenělin dávných organismů, usazených hornin či stop v půdě.

„Hladiny oceánů budou zřejmě růst několik staletí, i když se přestane oteplovat, protože tam je obrovská setrvačnost. Nedávno vyšla studie, která ukazuje, že hladiny oceánů budou narůstat i víc než několik tisíc let. Je to tedy jeden z nejtrvalejších důsledků oteplení,“ upozornil Alexander Ač.

Globálnímu oteplování se také věnovala klimatická konference v Paříži, kde se zástupci zemí z celého světa zavázali k udržení globálního oteplování výrazně pod dvěma stupni Celsia a k co největšímu přiblížení hodnotě 1,5 stupně.

„Rétorika je celkem pozitivní. Na druhou stranu je otázkou, jak se to promítne do reálné legislativy. Samozřejmě je to napojeno na byznys, fosilní zdroje a využívání energie. Jedna věc je, co politici říkají, že s tím něco dělat chtějí, ale my v reálných datech stále vidíme, že emise skleníkových plynů rostou, i když se zvyšují investice třeba do obnovitelných zdrojů,“ popsal Alexander Ač.

ČTK, ČRo, Anna Jadrná Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme