Lanovka na Hraničník nebude, ministerstvo zamítlo všechny čtyři varianty
Ministerstvo životního prostředí zamítlo výstavbu lanovky na šumavský vrch Hraničník. V závěrečném posudku vlivu projektu na životní prostředí, takzvaném procesu EIA, vydalo nesouhlasné stanovisko ke všem čtyřem navrženým variantám.
Z aktuálního rozhodnutí vyplývá, že by stavba ohrozila cenné smíšené lesy, populaci vzácného tetřeva hlušce i rysa ostrovida.
Lanovku prosazuje vedení Jihočeského kraje i starostové obcí okolo Lipna. Podle nich je lanovka důležitá kvůli rozvoji turistického ruchu a údajně i snížení nezaměstnanosti.
„My jsme to rozhodnutí víceméně očekávali. Několik posudků řeklo to samé. Záměr by měl výrazné dopady na chráněnou přírodu,“ řekl Edvard Sequens ze Sdružení pro záchranu prostředí Calla.
O dění kolem uvažované lanovky mluvili Edvard Sequens ze Sdružení pro záchranu prostředí Calla a starosta Horní Plané Jiří Hůlka
„Je tam velmi cenné území, které se vyvíjelo více než 65 let jinak než území na rakouské straně. Je tam velmi cenná příroda, jedna z nejživotaschopnějších populací tetřívka obecného u nás. A lanovka s odjezdovou sjezdovkou by do toho zasáhla celkem negativně,“ říká.
Vliv na přírodu i na trvale žijící obyvatele
„Projekt je prospěšný zejména pro obyvatele na Šumavě žijící,“ oponuje starosta Horní Plané Jiří Hůlka. „Protože vysoká nezaměstnanost a sezónnost pracovních míst je velikým problémem. Lidé tady za 25 let existence Národního parku Šumava nemají jistotu dalšího života.“
Za důležité označil, znát odpověď nejen na otázku, jaký bude mít vliv případná realizace lanové dráhy na chráněné druhy, ale i na otázku, jaký vliv bude mít na obyvatele tam žijící.
„Zatím známe první část. Musíme si počkat i na odpověď, jaký bude mít vliv případná nerealizace například na obyvatele Nové Pece, kde se odstěhoval každý pátý obyvatel ve věku do 35 let,“ tvrdí Jiří Hůlka.
Edvard Sequens však zdůraznil, že prioritou by měla být ochrana přírody. „Můžeme ji ztratit jenom jednou na tomto území. Pak už bude postupně ztráta druhů přibývat.“
„Byli bychom rádi, kdyby se i o situaci zde žijícího člověka dostalo tolik mediální pozornosti, jako oněm zvláštně chráněným druhům,“ oponoval Hůlka.
Zvětšit mapu
