Nejstarší žralok se mohl dožít až čtyř set let. Stal by se tak světovým rekordmanem

Renomovaný vědecký časopis Science přišel i informací, že vědci objevili nejdéle žijícího obratlovce. Přibližně pětimetrová samice žraloka malohlavého se podle vědců dožila čtyř set let. Uhynula před několika lety, části těla se ale zachovaly a experti z univerzity v Kodani tak mohli určit její věk.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Žralok grónský se dožívá vysokého věku

Žralok grónský se dožívá vysokého věku | Foto: Armin Mück/Crystalwaterfilm

S trochou nadsázky by se dalo říct, že tahle paryba mohla na světových mořích potkávat lodě známé Východoindické společnosti, díky níž v 17. století Británie doslova královsky zbohatla.

Přesné druhové jméno zní žralok malohlavý nebo se také používá označení žralok grónský. Vědci zkoumali zachovalé části těla pomocí známé radiokarbonové metody datování. samice podle vědců měřila téměř pět metrů.

Mořský biolog Julius Nielsen a jeho tým z univerzity v Kodani do projektu zahrnuli celkem osmadvacet žraloků, naprostá většina z nich byly samice. Většinou už mrtvé skončily chyceny do rybářských sítí a vědci je potom začlenili do svého výzkumu. A některé paryby podle nich prý mohly brázdit chladné vody Grónského moře dokonce až 500 let. To jsou průlomové informace.

Sami vědci ale připouštějí, že jejich výzkum může mít určité nedostatky.

Problém je v samotné radiokarbonové metodě datování. Ta má totiž takzvanou chybovou hranici 120 let - to znamená, že se výborně hodí pro zjišťování toho, co se dělo například před tisíci lety a dál. Ale historie stará 400 let je příliš krátká.

Záhada jménem žralok

Žraloci stále patří mezi nejméně prozkoumané tvory pod mořskou hladinou. Vědci vědí, jak rychle rostou, čím se živí, jak rychle plavou, ale pořád mají málo informací o způsobu rozmnožování, o tom, jestli se celý život drží jednoho teritoria, nebo migrují apod.

Žraloka malohlavého se ale úspěšně daří chránit. Před 2. světovou válkou ho rybáři v oblasti Grónska, Norska a Islandu masově lovili, byl na pokraji vyhynutí, ale teď se jeho populace úspěšně rozšiřuje.

David Jakš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme