Vědci objevili rostliny v rekordní výšce 6150 metrů. Přežít jim pomáhá i ‚nemrznoucí kapalina‘
Nejsou větší než mince, přesto několik týdnů v roce bojují s nepříznivými podmínkami v indickém Himálaji. Mezinárodní tým vědců pod vedením českého botanika objevil drobné rostliny vytvářející zelené polštářky v rekordní výšce 6150 metrů. Přežít jim pomáhají bakterie i nemrznoucí kapalina.
Šest druhů polštářkových rostlin objevili vědci na kousku jižního svahu hory Mount Shukule II v oblasti Ladak na severu Indie. Nebyly větší než mince a tvořily větší zelené polštáře.
„Jsou to polštářovité drobné rostlinky. Mají hluboké kořeny, ze kterých nad zem vyrůstají růžice listů. Ty k sobě těsně přiléhají, takže to vypadá jako malý polštářek,“ popisuje vedoucí mezinárodního týmu vědců Jiří Doležal z Botanického ústavu Akademie věd.
Aby rostliny v extrémní výšce a drsných podmínkách přežily, musí se vypořádat hned s několika problémy. Léto, kdy půda nezamrzá, například trvá jen čtyři až pět týdnů. „Během této krátké doby musí vytvořit nové listy, případně vykvést a vyplodit,“ vysvětluje Doležal.
Bojují také s nízkými teplotami, v noci klesají na osm až deset hodin pod bod mrazu. Rostliny proto mají vysoké obsahy cukernatých látek, které slouží jako nemrznoucí kapalina. Listy navíc mají uspořádané do růžice, aby mohly lépe udržovat teplo.
Rostlinám pomáhají bakterie i globální oteplování
Vědci také zkoumali, zda rostlinkám v boji s nehostinnými podmínkami pomáhá i někdo další. „Mykorhizní houby slouží rostlinám k získávání živin z půdy. Zjistili jsme, že ty nejvýše rostoucí rostlinky tyto houby nemají. Mají ale na svých kořenech bohatě vyvinutá bakteriální společenství. Nejsou tak v tom boji s drsným prostředím osamoceny,“ doplňuje český botanik.
Rostliny pravděpodobně pocházejí ze semínek, které do oblasti zavál vítr. „Většina rostlin má výbornou schopnost se šířit na delší vzdálenosti. Mají lehká semínka a některá mají chmýr. Nejúspěšnější druhy se tedy dobře šíří a zároveň jsou výborně adaptované na nepříznivé podmínky,“ uzavírá Doležal.
V extrémní výšce se nacházejí také kvůli globálnímu oteplování. Za poslední dekádu stoupla podle českého botanika teplota v nejvyšších polohách, kde se tyto rostliny vyskytují, o 5 až 6 stupňů. „Jak se Himálaj otepluje, tak se rostlinky posouvají do vyšších poloh, které se odledňují,“ přibližuje Doležal.
Vědce trápila nevolnost i únava
Mezinárodní tým vědců jezdí do Himálaje pracovat přibližně od konce července do poloviny září, kdy jsou nejpříznivější podmínky. „Většinou jsme větší skupina, jezdí s námi i kolegové ze zahraničí a také s námi spolupracují studenti, kteří sbírají data pro své diplomové nebo disertační práce,“ vyjmenovává vedoucí skupiny.
Při výzkumu trpěli vědci jak nevolnostmi, tak se potýkali i s extrémní únavou. „Dokázali jsme pracovat jenom několik hodin denně,“ popsal mikrobiolog Roey Angel, člen týmu z univerzity ve Vídni.
