Vědci z Harvardu pracují na oživení mamutů, první embryo má vzniknout za dva roky
Budou po Zemi znovu chodit mamuti? Vědci z Harvardovy univerzity se pokoušejí tato pravěká zvířata oživit. Rozhodli se, že všechno vsadí na genetickou modifikaci. Chtějí tak zkombinovat genetickou výbavu současných slonů a vyhynulých mamutů. Od vzniku mamutího embrya už je dělí jen zhruba dva roky, píše britský list The Telegraph.
Vědci z Harvardovy univerzity zatím pracují na vytvoření mamutího embrya, k vyvinutí zárodku ve skutečného mamuta ale vede ještě dlouhá cesta. Odborníci by totiž raději než živou slonici použili pro narození mamuta umělou dělohu, a jen tento krok může zabrat spoustu let práce.
Pravěké zvíře nechtějí vědci zcela naklonovat, nevznikne tak naprosto stejný druh se všemi jeho genetickými vlastnostmi. Podobnost vyvinutého zvířete a mamuta má být ale veliká, uvádí The Telegraph.
Při vývoji mamuta si odborníci pomáhají s buňkami od současných indických slonů a genetickou modifikací mění některé klíčové vlastnosti tak, aby docílili co největší podobnosti s mamutí DNA, kterou získali z ostatků ve zmrzlé půdě. Pokud se tedy zvíře jednou narodí, bude to jakýsi hybrid mezi slonem a pravěkým mamutem.
A jaké vlastnosti by měl tento tvor mít? „Soustředíme se hlavně na faktory, které ovlivňují odolnost vůči mrazu. Takže srst, zásoby tuku a především vlastnosti krevních buněk,“ popsal pro americký Smithsonův institut šéf výzkumu Geroge Church.
Odolnost vůči mrazům považují vědci za největší rozdíl mamutů oproti slonům. Když to zjednodušíme, tak mamuti měli vlastně tak trochu nemrznoucí krev. Díky přizpůsobenému hemoglobinu si jejich tělo dokázalo uvolňovat do krve kyslík i při extrémních mrazech. Kromě této schopnosti chtějí vědci do sloního genomu přenést dalších 44 znaků.
Hrají si vědci na bohy?
Pokus expertů z Harvardu vyvolal na internetu spoustu diskusí, ale ne každý reaguje na zprávy o mamutím embryu pozitivně. Zajímavá je třeba diskuse na facebookové stránce Organizace pro ochranu životního prostředí v Johannesburgu.
Někteří lidé vědce kritizují za to, že si hrají na bohy. Jiní zase píší, že nevidí v oživování vyhynulých druhů žádný smysl a že by se měli odborníci spíš soustředit na to, jak ochránit ještě žijící zvířata. Další to komentují, že právě takový výzkum by přeci mohl pomoci s ochranou ohrožených druhů.
Někteří vtipálci se pak neubránili přirovnáním k příběhu Jurského parku, ve kterém se podobné pokusy vědcům vymstily
