Počty chovaných králíků v Česku neustále klesají. Králíkáři nedostávají od státu na jejich výkrm žádné peníze, proto je drží pouze jako doplněk k jiným zvířatům. Z českých dvorků mizí i králíkárny drobnochovatelů, kteří se kvůli nim nechtějí časově vázat.

Tento článek je více než rok starý.

9:04 3. února 2016 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Počty králíků klesají od roku 1999, kdy se v Česku chovalo téměř 17 milionů kusů. Teď je to necelých 5,5 milionu.

Počty králíků snižují i farmáři, vysvětluje Miroslav Paušíma na farmě v České Bělé:

„Děti se stěhují do měst, kde je jiný způsob života. Jakmile máte nějaké zvíře, už jste přivázaný k baráku. Králíci jsou riziková skupina zvířat, jsou velmi náchylní k nemocem. Neznám nic, co by bylo složitější na chov, než jsou králíci.“

Miroslav Paušíma chová skot, prasata a hlavně drůbež. Králíky se podle něj často nepodaří ani zpeněžit, protože je zdecimuje nějaká nemoc. Proto je jejich chov spíše srdeční záležitostí.

„Máme to hlavně pro sebe, pro děti. Maso, které je kvalitnější.“

Chovatelům se vyplatí prodávat králíky přímo ze dvora. Dostat je na trh vakuově balené v přísně hlídané skladovací teplotě je pro ně už příliš drahé, tam nemůžou konkurovat supermarketům.

„Máme okruh lidí, kteří si napíší, že by chtěli králíka. My jim třeba odepíšeme, že teď ne, ale za tři týdny budou další dorostlí. Máme takový pořadník. Lidé, třeba z Prahy, kteří sem jedou na chalupu, si tady nakoupí,“ uvádí Paušíma.

Hana Mikulincová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít