Z nejdelší asijské řeky se vytrácí život

Nejdelší řeka v Asii - čínská Jang-c´ - vymírá. Ohrožená je totiž poslední rybí rezervace na veletoku dlouhém 6300 kilometrů. V minulosti přitom byla Jang-c´druhou nejbohatší řekou na ryby hned po Amazonce. Všechno změnila výstavba přehrad a průmyslové znečištění.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Přehrada Tři soutěsky - Čína

Přehrada Tři soutěsky - Čína | Foto: Robert Mikoláš

„Není to tak špatné, jak jsem si myslel", svěřil se novinářům 36tiletý majitel baru Sia Jü poté, co ukotvil své zvláštní plavidlo na břehu Jang-c´. Na mysli měl stav a kvalitu nejdelšího asijského veletoku, jehož 1500 km dlouhou část se rozhodl pokořit u příležitosti Světové výstavy 2010.

Svého cíle, tedy města Šanghaje zatím stále nedosáhl, přestože EXPO už skončilo na konci října. Média ale mnohem více zajímá samotný úmysl sjet Jang-c´ na lodi vyrobené z celkem 2010 plastových lahví.

Symbolizuje tím totiž nejen letošní Světovou výstavu, vůbec první na čínské půdě i její hlavní motto, lepší město, lepší život, ale také přístup lidí k životadárné řece.

Navíc v těchto dnech pokračuje boj ochránců přírody se státními úřady, které kvůli výstavbě přehrady chtějí zmenšit vůbec poslední rybí rezervaci s vzácnými a ohroženými druhy dlouhou 330 kilometrů.

Jde sice jen o zlomek veletoku pramenícího v Tibetu, pokud ale ústřední vláda projekt posvětí, bude to znamenat počátek definitivního konce života v Jang-c´, řece, ve které po staletí žili např. čínský aligátor, sviňucha hladkohřbetá či veslonos čínský.

Jejich další osud je ale více než nejistý a brzy mohou následovat vzácného delfínovce říčního, v Číně zvaného Paj-ťi, který byl už před třemi lety označen za vyhynulého. A není divu, když na Jang-c´ vzniklo největší vodní dílo na planetě, megapřehrada Tři soutěsky a její zamoření dosáhlo tak katastrofických rozměrů, že se brzy může stát doslova mrtvou řekou.

Do Jang-c´ se totiž každoročně vypouští na 14 miliard tun domovního a průmyslového odpadu. A pomyslným hřebíčkem do rakve může být i rozhodnutí o výstavbě dalších přehrad, nejen ekologové proto nyní čekají na definitivní ortel, který musí vyřknout kabinet premiéra Wen Ťia-paa.

Milan Kopp, Robert Mikoláš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme