Země láme teplotní rekordy. Zásoby podzemní vody jsou na historickém minimu
Celosvětová teplota podle klimatologů stoupá. Oceány navíc musejí absorbovat rekordní množství tepla a zásoby podzemní vody jsou na historicky nejnižší úrovni. Vyplývá to z výroční zprávy amerického Národního úřadu pro oceány a ovzduší o stavu klimatu na planetě za loňský rok. Podílelo se na ní 450 vědců ze 62 zemí světa.
Nejvážnějším klimatickým aspektem jsou podle dokumentu rostoucí teploty. Na mnohých místech letos klimatologové naměřili historicky nejvyšší hodnoty, rekordy zaznamenali například v Rusku nebo Číně.
Jižní Afrika naměřila během října vůbec nejvyšší teplotu, která byla na Zemi zaznamenána - 48,4 stupně Celsia. Světové meteorologická organizace už také dříve upozornila, že letošní rok bude pravděpodobně nejteplejším v historii.
Změny klimatu jsou patrné také v Česku. Mluvil o nich Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a Mendelovy univerzity v Brně
Většina tepelné energie putuje podle zprávy amerického Národního úřadu pro oceány a ovzduší přímo do oceánů, kde způsobuje růst teplot jak u hladiny, tak i ve větších hloubkách.
Klimatické změny negativně ovlivňují mimo jiné populace zvířat, například tučňáků nebo mrožů, a přispívají také k šíření toxických mořských řas.
Za dramatickou situací stojí podle vědců především dva faktory, a to klimatický jev zvaný El Niňo a globální oteplování způsobené lidskou činností. „Je to jako vstříknout do již beztak napjatého klimatického systému dávku steroidů," komentoval kombinovaný vliv přírody a člověka na klima profesor meteorologie z oklahomské univerzity Jason Furtado.
V rámci klimatického jevu El Niňo se otepluje Tichý oceán podél Jižní Ameriky, což ovlivňuje počasí hlavně v některých oblastech Afriky, Asie a právě Jižní Ameriky. Často je spojován s vysokými srážkami v některých oblastech a vytrvalým suchem v jiných regionech.
Silné projevy tohoto jevu způsobují hospodářské problémy především zemím, které jsou výrazně závislé na zemědělství. El Niňo přichází podle sledování docela pravidelně, zhruba každé dva až čtyři roky, někteří hovoří o sedmileté frekvenci.
Změny klimatu v Česku
Změny klimatu jsou podle Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd a Mendelovy univerzity v Brně patrné také v Česku.
„V posledních padesáti letech pozorujeme setrvalý trend nárůstu teplot půdy. Mění se nám sněhová pokrývka – výrazněji ubývá a klesá počet dnů se sněhem. Výrazně dřív nám začíná jaro,“ konstatuje Trnka.
„Ptáci jako sýkory nebo lejskové v lužních lesích snášejí vejce zhruba o dva týdny dřív, než tomu bylo před čtyřiceti lety. Mění se poměr tažných ptáků a těch, kteří zůstávají u nás, a mění se i odrůdy, které pěstujeme na polích,“ dodává klimatolog.
Klimatickou dohodu podepsalo 175 států
Některé státy se ale s oteplováním planety a jeho důsledky snaží bojovat.
Zástupci 175 zemí podepsali na konci dubna v New Yorku klimatickou dohodu. Za Česko podpis připojil ministr životního prostředí Richard Brabec z hnutí ANO.
Úmluva předpokládá udržení globálního oteplování výrazně pod dvěma stupni Celsia a co největší přiblížení hodnotě 1,5 stupně.
Každých pět let se navíc budou výsledky vyhodnocovat a případně se mohou i zpřísnit.
Smlouva také vyčleňuje prostředky na pomoc v boji proti oteplování. Rozvinuté země budou v klimatickém boji finančně pomáhat rozvojovým. Každý rok by je měly podpořit dohromady částkou sto miliard dolarů.
Sucho v Africe i Asii
Sucho letos potrápilo mimo jiné státy na jihu Afriky, jihovýchodě Asie a také Indii, která chce proto změnit tok svých řek. Měla by je propojit soustava kanálů a vodních nádrží. Celkem se má v rámci projektu spojit 37 řek v zemi, postavit 37 přehrad a vybudovat by se mělo 30 kanálů s celkovou délkou téměř tisíce kilometrů.
