Žirafy se dělí na čtyři druhy, zjistili vědci. Původně mysleli, že jsou si populace zvířat bližší
Zoologové z celého světa zažili velké překvapení. Genetické testy totiž úplnou náhodou odhalily, že žirafy se dělí na čtyři živočišné druhy. Doteď vědci mysleli, žirafy patří jen pod jeden druh a dále se dělí na několik poddruhů.
Testy zjistily, že v Africe se vyskytují celkem čtyři žirafí populace, které spolu nejsou vůbec geneticky příbuzné.
Znamená to, že v relativně blízké minulosti nemají zvířata žádného společného předka. Od toho se oddělily nejspíš už před jedním nebo dvěma miliony let a od té doby se všechny čtyři druhy žiraf vyvíjely odděleně.
Žirafy se dělí na čtyři druhy. Nový vědecký objev přiblížil redaktor Ondřej Novák
Pro zoology je to velké překvapení, jak řekl BBC Mike Jordan z britské Chester Zoo.
„Dříve jsme si mysleli, že existuje několik poddruhů žiraf, které vypadají hodně odlišně. Dnes je ale zřejmé, že jsou to odlišnosti na úrovni druhů, ne poddruhů. To je pro nás velmi významné zjištění, protože pokud se ta zvířata liší geneticky, dá se čekat, že se budou lišit i třeba v chování, rozmnožování a všech biologických aspektech. A to je velmi důležité,“ uvedl Jordan.
Žirafy by se podle vědců nově měly dělit na žirafy jižní, severní, síťované a žirafy Masai.
Pro nezkušeného pozorovatele jsou mezi těmito druhy relativně malé rozdíly. Týkají se hlavně zbarvení a mírně odlišné stavby těla. Z genetického hlediska jsou si však tyto druhy žiraf podobné pro představu asi tak jako medvěd lední a medvěd hnědý.
Náhodný objev
K objevu došlo úplnou náhodou, když z Giraffe conservation foundation sbírala genetický materiál žiraf v Namíbii – vědci chtěli zjistit, jak moc žirafí populaci ovlivní, když se v jedné oblasti namixuje více různých poddruhů žiraf.
V rámci ochrany tohoto druhu nadace přesouvá stáda žiraf do chráněných rezervací a při tom vědci zjistili, že poddruhy žiraf jsou geneticky velmi odlišné a také dlouho oddělené.
Vědci nejdřív analyzovali mimojadernou část DNA, která se nazývá mitochondriální. To je část genetického kódu, ze které se dají vyčíst informace o předcích.
Třeba z lidské mitochondriální DNA vědci dokáží určit, jak v minulosti lidstvo migrovalo. Ale tato část DNA zároveň nenese informace o stavbě konkrétního druhu. Tedy jaký má být nebo jak má vypadat.
Tu nese jaderná DNA, kterou vědci u žiraf také přečetli. A zjistili, že třeba kmeny žiraf severních jsou velmi odlišné od žiraf síťovaných. Vlastně tak odlišné, že se jedná o různé druhy.
Záchranné programy
Kdo by chtěl jednotlivé druhy rozpoznat, může se řídit třeba podle vzhledu. Například žirafa síťovaná je známá svými červenohnědými skvrnami, které jsou oddělené výrazně bílou sítí. To žirafy severní, kam patří třeba poddruh žirafa nubijská, mají kaštanové skvrny oddělené špinavě bílými linkami.
Rozdíly však podle vědců budou i třeba ve stravování, protože jednotlivé druhy žiraf se vyvinuly pro život v odlišném prostředí.
Poznatek zoologů se promítne se do záchranných programů. Vědci teď mají lepší představu o tom, jak s jednotlivými druhy zacházet, které druhy jsou ohroženější, které méně a podobně.
Programy jsou pro záchranu žiraf velmi důležité, protože tato zvířata kvůli pytláctví rychle ubývají. Za posledních patnáct let o celých čtyřicet procent.
V současnosti žije v africké divočině kolem devadesáti tisíc kusů žiraf. To je oproti minulosti skutečně málo – navíc, pokud se ukáže, že je to devadesát tisíc kusů čtyř různých druhů.