Zprávy → Regiony2. května  2013 v 14:33  

Chmelnice na Žatecku ožily brigádníky, kteří zavádějí chmel

Práce na chmelnici jsou v plném proudu (ilustrační foto) - Foto: David Hertl

Práce na chmelnici jsou v plném proudu (ilustrační foto)Foto: David Hertl

Se zhruba 14denním zpožděním oproti loňskému roku začalo na Žatecku zavádění chmele. Desítky brigádníků převážně ze Slovenska na chmelnicích od rána do odpoledne natáčí rostlinky chmele na už připravené dráty. Pěstitelé chmele i letos zavedou „zelené zlato“ na menším počtu chmelnic než loni.

„Teď akorát namotávám chmel na drátky. Ze všech rostlinek, které tu máme, máme namotat tři nejsilnější a mají se namotat ve směru hodinových ručiček,“ popisuje studentka Jarka svou práci, kvůli které přijela až ze slovenského Kežmaroku. 

Spolu s ní dorazilo dalších šest desítek studentů. Na chmelnici ve Stekníku u Žatce je má na starost jejich profesor Tomáš Hudáčik. 

„Máme už dlouholetou spolupráci s agenturou z Košic, která tady každý rok organizuje chmelovou brigádu. Naše škola ZOŠ Kušnierská brána Kežmarok sem jezdí už od roku 1992, takže je to už taková tradice a zpestření školního roku pro studenty,“ vysvětluje. 

 

Redaktor Jan Beneš sledoval na chmelnici brigádníky při práci

Vložit na svůj web

Studentka Jarka mezitím pilně pokračuje v práci. Bodákem vždy udělá hlubokou jamku, do které upíchne patřičný drát. Na něj pak omotá rostlinku chmele. Keříkům s rostlinkami se říká babky. 

„Zatím jeden celý řádek a další čtyři babky k tomu. Takže docela hodně,“ přibližuje Jarka, kolik toho už dnes stihla. Tato činnost ji ale příliš nebaví a navíc ji z neustálého shýbání bolí v kříži a v koleni. 

Na to, aby brigádníci svou práci odvedli dobře, dohlíží Jana Krejčíková ze žateckého chmelařství. Jak sama říká, první dny jsou pro studenty nejtěžší. 

Koncem května se uvidí 

„Teď už jsem spokojená, vždycky ty začátky jsou horší. A potom postupně, jak se do toho dostávají, tak se zlepšují a začínají dělat i kvalitně, pěkně a pak už i zrychlují tempo, vypadá to dobře,“ pochvaluje si. 

„Má to určitě pravidla, protože ke každé rostlince patří dva dráty, na které se zavedou tři a tři pruty z rostlinky,“ dodává. 

Brigádníci podobní těm z Kežmaroku pracují také na ostatních chmelnicích. „Drátkování je prakticky hotovo, provádí se zapichování. Některé podniky, které měly chmel vzrostlý, už zavádějí chmel, čili je to období nejnáročnější práce,“ přibližuje ředitel Chmelařského institutu v Žatci Jiří Kořen. 

Podle něj chmelnic v Žatecké oblasti i letos ubude. „Řádově 100–200 hektarů, o to se může snížit letošní sklizňová plocha. Až tak velké procento to určitě nebude, tak někde v rozmezí jednoho až dvou procent. Ale to jsou zatím naše předpoklady. To neznamená, že to tak bude. Ukáže to teprve půl a tři čtvrtě května, jak bude chmel reagovat na současný stav a podmínky,“ uvažuje. 

Autor:  Jan  Beneš

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace