Káznice v centru Brna by mohla být kulturní památkou. Město je proti
Bývalá káznice na Bratislavské ulici v Brně se zřejmě stane kulturní památkou. Na ministerstvo kultury přišel návrh na památkovou ochranu podpořený územní památkovou komisí. Město jako vlastník areálu je ovšem proti. Obrovský pozdně barokní komplex, v jehož celách zemřely stovky lidí včetně mnoha politických vězňů, chce přebudovat na takzvané kreativní centrum.
Tento týden obsadili objekt dělníci – bývalé vězení dostane nové sociální zařízení nebo elektroinstalaci.
Deset jihomoravských památkářů ale odeslalo na ministerstvo kultury návrh na památkovou ochranu. Město jako vlastník areálu totiž zadalo práce bez historického průzkumu.
„Prostor bývalých vězeňských dílen asi projde největší úpravou,“ ukazuje Tereza Chrástová z kanceláře strategie města Brna.
Objekt je skutečně obrovský, s rozlohou zhruba 8500 metrů čtverečních. „Chceme, aby tady byla galerie, aby se z toho prostoru stalo místo pro přednášky, možná i divadlo se tady může hrát. Takže takový univerzální prostor,“ přibližuje Chrástová.
Památkáři zaslali ministerstvu kultury návrh na prohlášení bývalé káznice v Brně za kulturní památku. Město jako vlastník areálu je proti
V místnosti se nachází nádherná pozdně barokní klenba, do které je ovšem zasekána mnohem pozdější elektroinstalace.
„Budou se samozřejmě spravovat podlahy. Cílem sanace je to, abychom sem mohli pustit veřejnost a lidé neměli obavy z toho, že se tady někdo někam zřítí nebo propadne,“ dodává Chrástová.
Právě tato asi pětimilionová investice je důvodem, proč památkáři začali kolem komplexu káznice bít na poplach.
„První hodnota je hodnota architektonická, třeba právě ten rozsáhlý klenební systém a samozřejmě monumentální prostor bývalé kaple nanebevzetí panny Marie,“ vysvětluje Aleš Homola z Národního památkového ústavu v Brně.
„Potom je význam historický. Jedná se skutečně o komplex, kterým doslova kráčely dějiny. Například zde byla poslední veřejná poprava ve městě Brně,“ dodává.
"Chceme živoucí projekt"
Představitelé města jsou ale zásadně proti uvalení památkové ochrany. „Město v žádném případě nemá zájem, aby se z toho stala neživoucí památka,“ upozorňuje náměstek primátora Matěj Hollan za Žít Brno.
Ten chce komplex přestavět na kreativní centrum pro podporu umělců, architektů, tvůrců reklamy, nebo hudebníků. Plánované náklady činí asi 300 milionů korun.
„Kdyby byl památkově chráněný, tak do toho nikdo nevrazí ani korunu a spadne to. My chceme, aby se to nestalo památkově chráněnou barabiznou, ale aby to byl živoucí projekt,“ přibližuje Hollan.
Jestli se brněnská káznice stane kulturní památkou, rozhodne ministerstvo do několika měsíců.
