Inteligentní sloupky na pražských zastávkách zaostávají za konkurencí
Krátce před volbami představil pražský dopravní podnik nové inteligentní zastávky MHD, které na elektronickém displeji ukazují, kdy přijede nejbližší spoj. Ze srovnání s podobnými zařízeními v jiných městech však Praha nevychází nejlépe a nabízí se domněnka, že se zde šetřilo. Ověřit to však nelze.
V Praze byl zvolen takzvaný lístečkový systém. Vedle základních informací tu nezbývá místo pro zobrazení cíle cesty nebo řádek pro aktuální zprávy. Podle výrobce sloupků, firmy Xanthus, si dopravní podnik vybral tuto technologii, protože je nejméně energeticky náročná.
Jan Herget zjišťoval, jak si stojí pražský informační systém ve srovnání s jinými
Inženýr Martin Jacura z dopravní fakulty ČVUT sestavil žebříček podobných zařízení včetně toho pražského. Liší se prý především množstvím zobrazených informací.
„Na prvním místě bych zařadil informaci v Olomouci, na druhém místě v Českých Budějovicích, třetí bude informační systém v Praze na trati z Košíř do Řep a poslední, protože postrádá zohlednění dynamického stavu, bude Hradec Králové,“ vyjmenovává.
Olomoucký sloupek ukazuje datum, čas, číslo linky, konečnou zastávku a dobu příjezdu. Ta se aktuálně mění podle skutečné polohy vozidla. Olomouc se také netají s cenou a výrobcem. Panel prý stojí 140 až 200 tisíc, 15 až 170 tisíc stavební práce. Dodavatelem je firma Eltodo, výrobcem olomoucká firma JKZ.
V Českých Budějovicích je LED panel, na kterém se zobrazují informace o průjezdu vozidla, čas, datum a predikce o příjezdech vozidla. „Druhá část je systém pro nevidomé,“ říká Martin Vlček z firmy Colsys, která sloupky vyráběla.
Pražský dopravní podnik obhajuje informační systém na zastávkách. Zaznamenal Jan Herget
Sloupek je také napojen na krizový systém a umí buď z amplionu nebo v textové podobě informovat obyvatele v případě nebezpečí nebo o dopravní nehodě.
Nevýhodou pražské technologie je podle Jacury omezená schopnost zobrazovat větší množství informací. „Právě proto, že ty jednotlivé body nejsou dostatečně malé na to, aby se tam ta informace vešla. Což v těch ostatních případech, v Budějovicích a v Olomouci, samozřejmě možné je,“ vysvětluje.
„Když nepůjde proud do LCD, tak zhasne a bude úplně černý. Když přestane jít proud do lístečkového systému, tak zůstane napevno číslo a směr linky. To znamená, že cestující alespoň ví: jezdí tady sedmička a pojede buď rovně anebo doprava. Kdežto u LCD by nebylo vůbec nic,“ argumentuje ředitel dopravního podniku Petr Blažek.
Českobudějovičtí dopravci tento problém vyřešili jednoduchou nálepkou s čísly linek. Dalším požadavkem Prahy byla čitelnost panelu v noci, ve dne i na přímém slunci.
„Když se posoudily všechny tři věci dohromady, tak to nahrávalo pro lístečkový systém,“ dodává Petr Blažek. Při rekonstrukci tramvajových tratí v Praze se navíc zastávky nepřipojily k běžnému elektrickému vedení a proud do nich jde pouze v noci.
V Českých Budějovicích řešili stejný problém. „Jestliže sluníčko přímo svítí na displej, tak se intenzita zvýší, aby cestující měl šanci to z té vzdálenosti přečíst a naopak v noci se to zeslabuje, aby to neoslňovalo řidiče,“ popisuje Vlček.
Paradoxem je, že v Praze už od roku 2003 funguje modernější technologie, a to na trati na Barrandov. „Bohužel lze konstatovat, že systém, který byl použit z Hlubočep na Barrandov, přestože je starší, je z hlediska informací kvalitně výše a progresivnější,“ upozorňuje Jacura.
Nabízí se vysvětlení, že dopravní podnik při stavbě nových zastávek na trati do Řep šetřil. Bohužel se to ale nedá ověřit, protože podnik odmítá zveřejnit přesnou cenu, jakou za nové sloupky včetně technologie zaplatil. Nechce to prozradit ani výrobce, firma Xanthus. Cena je prý obchodním tajemstvím.
