Brňané v referendu odmítli stěhování vlakového nádraží. Kvůli malé účasti ale není platné
Referendum k poloze hlavního vlakového nádraží v Brně není platné. Hlasovalo v něm necelých 24 procent voličů, což je téměř o třetinu méně, než žádá zákon. Většina z hlasujících se ale vyslovila pro zachování železniční stanice v dosavadní poloze, jak si přáli i iniciátoři referenda.
Cestu ke správné urně voličům ukazovalo 70 dobrovolníků.
„Spousta lidí je zmatených, protože si myslí, že můžou volit v jedné volební místnosti, přitom o referendu rozhodují v jiné volební místnosti. Takže se jim snažíme vysvětlit tyto praktické věci,“ řekla Gaby Khazalová, která hlídkovala před základní školou v Brně na Úvoze.
Hlasovat ale přesto nepřišel dostatek lidí. „Referendum bylo neplatné, protože se zúčastnilo pouze 23,83 procenta oprávněných voličů,“ shrnul po osmi hodinách sčítání předseda městské komise Pavel Jeřábek.
Starosta brněnské části ovlivňoval voliče v referendu o nádraží, tvrdí aktivisté. Manipulovali oni, říká starosta
Číst článek
Aktivisté, kteří referendum o brněnském nádraží vyvolali, jsou s jeho výsledky spokojeni. Pro modernizaci ve stávající poloze se vyslovilo 82 procent hlasujících. „My budeme chtít, aby to Brno bralo jako závazné. Aby postupovalo v souladu s míněním nesporné většiny občanů vysloveným v tom referendu,“ řekl zmocněnec přípravného výboru Jakub Patočka.
Jeho odpůrci ale tvrdí, že lidé neúčastí nechali rozhodnutí na odbornících. Podle primátora Brna Petra Vokřála z hnutí ANO čísla mluví jasně. „My se nemůžeme zavázat v žádném případě k převzetí toho výsledku tak, jak je,“ oznámil.
Primátor proto chce počkat, jak dopadne studie, kterou železničáři srovnávají dvě polohy, v jakých jde nové brněnské nádraží postavit. Srovnání by mělo být hotové na jaře příštího roku.
