Brněnští vědci odhalili tajemství cibule, které by mohlo pomoci i proti rakovině
Pouze dva typy buněk v lidském těle mají schopnost se nekonečně obnovovat, a zajišťovat si tak nesmrtelnost - kmenové buňky a rakovinné buňky. Například rostliny si ale takovou schopnost obnovy buněk dokážou „zapínat", kdy se jim to hodí. Vědci z brněnského výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity přišli jako první na světě na to, jak najít v rostlinách části genetické informace, která hraje v tomto obnovování klíčovou roli. Do budoucna by jejich výzkum mohl pomoci například v boji proti rakovině.
Buňky nejen u lidí se množí a předávají si genetickou informaci takzvanou replikací. Při té se ale neustále zkracují konce chromozomů zvané telomery.
„Díky tomu, že většina buněk nemá aktivní enzym pro dosyntetizování těchto telomer, tak po několika desítkách buněčných dělení ty buňky umírají. A to je vlastně i podstata stárnutí,“ vysvětluje vedoucí výzkumného týmu Jiří Fajkus.
Brněnští vědci odhalili tajemství cibule, které by mohlo pomoci i proti rakovině. O jejich výzkum se zajímala Tereza Kadrnožková
Zatímco u lidí se koncové sekvence postupně zkracují, rostliny mají schopnost si podle potřeby zapínat enzym telomerázu, který dokáže zkrácené a rozbité konce chromozomů opravit. Právě proto se výzkumníci z Masarykovy univerzity rozhodli zkoumat rostliny, konkrétně cibuli.
„Je tam vratná regulace telomerázy, což je něco, co bychom rádi poznali, pochopili,“ říká Jiří Fajkus.
Stejně jako rostliny si totiž umí konce chromozomů opravovat i rakovinné buňky. „U většiny nádorových buněk se k tomu, aby získaly nesmrtelnost, telomeráza aktivuje. To je asi v devadesáti procentech případů všech typů nádorových onemocnění,“ dodává Fajkus.
Cesta k šetrné modifikaci rostlin?
Výzkumníkům v čele s Vratislavem Peškou se podařilo objevit metodu, která dokáže u všech organismů označit nejdůležitější části chromozomů potřebné pro dělení. To by mělo napomoci nejen pochopení mechanismu obnovy například u rakovinných buněk, ale také třeba umožnit šetrnou genetickou modifikaci rostlin.
„Nevnášet do té rostliny nějaký úplně cizorodý materiál, ale vzít její vlastní chromozom, ten nějakým způsobem upravit, pak do rostliny vrátit a zanést tam geny třeba pro rezistenci z příbuzných druhů,“ popisuje Peška.
Výzkumníci by tak mohli bojovat například proti rostlinné rzi. Ta napadá v Česku velmi oblíbenou cibuli, pórek nebo třeba pažitku.
