Českolipské muzeum vystavuje houby. Vzácné, páchnoucí, jedlé i prudce jedovaté
Bezmála 200 druhů jedlých, nejedlých i jedovatých hub vystavuje o tomto víkendu muzeum v České Lípě. Exponáty na výstavu donesli mykologové, amatérští houbaři i pracovníci muzea. I když se jedná o houby, které rostou v lesích Libereckého kraje, nechybí ani unikátní exponáty. Výstava končí v neděli.
Všechny houby jsou vystavené na stole a je u nich vždycky uvedené jméno a informace, jsou-li jedlé, nebo ne.
Jsou mezi nimi například skoro padesáticentimetrové bedly nebo jedna z nejkrásnějších evropských hub – jedovatá muchomůrka červená.
Výstava mimo jiné nabourává laickou představu, že houby jsou zpravidla hnědé. Od hnědé totiž exponáty pokračují přes červenou, sytě oranžovou, fialovou, žlutou až po houby, které jsou jakoby kovové. Typickým příkladem je houba, která má klobouk jakoby pokrytý měděnkou.
Na výstavě je i několik hub, které jsou zapsané v Červené knize ohrožených a vzácných druhů. Mezi ně patří například hřib rubínový, který na Českolipsku roste v chráněném území. To bylo vyhlášené právě kvůli němu.
Připravená je i poradna
Některé z hub, i když je jich jen pár, jsou přikryté skleněným poklopem. Je to třeba hadovka smrdutá, a jak už název napovídá, může za to její zápach. Houba je cítit jako hodně odleželý romadúr, a pokud by nebyla pod sklem, návštěvníci by v ambitu muzea zřejmě dlouho nevydrželi.
Další z hub pod sklem je nejjedovatější houba Evropy muchomůrka zelená. Tam je to zase z bezpečnostních důvodů. Kdyby si na ní kdokoliv sáhl a pak si třeba olízl prsty, mohlo by to v lepším případě skončit nevolností. Řízek z klobouku této houby o průměru pouhých pěti centimetrů dokáže usmrtit dospělého člověka.
Zvláštní kategorii hub na výstavě tvoří ty dřevokazné. Některé z nich, pokud jsou ještě mladé, se dají jíst nebo se používají jako koření. Dokonce i zmiňovaná hadovka smrdutá je jako mladá jedlá.
Lidé si mohou do muzea přijít i pro radu. Mykolog Josef Slavíček, který se oboru věnuje přes třicet let a pomáhal s výstavou, má během výstavy pro návštěvníky otevřenou i poradnu. Každý kdo bude chtít pomoci s určením nasbíraných hub, má šanci se zeptat.
Kromě toho Josef Slavíček v muzeu představí i práci mykologa a postup určování hub. A poučí houbaře i o tom, jak by se měli při sběru správně chovat.
Podle něj je třeba velkou chybou houby uřezávat nad zemí. Mají se vyndat celé. Jeden z důvodů je i to, že zbytek třeně, který zůstane v zemi, tlí, a může tak zničit podhoubí.
Houbaři by prý také neměli sbírat malé houby. Ty totiž ještě neměly šanci vypustit výtrusy, a na místě tak pak už houby růst nemusí.
