OBRAZEM: Fantova kavárna na pražském hlavním nádraží se po roce oprav otevřela
Horkou či ledovou kávu, dort anebo prostě jen krásný pohled na nově opravené secesní prostory - tohle všechno nabízí Fantova kavárna na pražském hlavním nádraží. Dlouhá léta chátrání už má za sebou a dnes přivítala první hosty.
„Pamatuji si ji před 20 lety. Bylo to tehdy samozřejmě úplně jinak udělané, ale tohle je nádherné,“ popsala své dojmy jedna z prvních návštěvnic nově otevřené Fantovy kavárny.
Střední část pražského hlavního nádraží, kde leží i Fantova kavárna, se opravovala více než rok.
Restaurátory i stavaře překvapil hlavně špatný technický stav budovy - především velká vlhkost:
„I přesto, že už bylo všechno opraveno, museli jsme čekat, až část přímo nad kavárnou vyschne. Museli se tam přidávat speciální větráky, aby vlhkost, která se tam tvořila desítky let zatékáním, zmizela a aby to mohli památkáři kompletně opravit,“ popsal mluvčí investora, italské společnosti Grandi Stazioni, Martin Hamšík.
Střední část budovy pražského Hlavního nádraží se po roce oprav otevírá veřejnosti. Jednou z prvních návštěvnic takzvané Fantovy kavárny byla i redaktorka Eva Rajlichová
Části secesní budovy postavené na začátku dvacátého století podle návrhu architekta Josefa Fanty se opravou vrátil původní lesk.
Její interiér stejně jako před sto lety zdobí motivy a sochy znázorňující města, do kterých vedla železnice.
„Na stropě, na půlkulovém prostoru, můžeme především vidět znaky měst, do kterých z nádraží odjížděly vlaky. Ty znaky připomínají nejen důležitá města v monarchii, ale také důležité zahraniční destinace, Paříž, Řím,“ řekl kurátor sbírky architektury Národního technického muzea Petr Krajči.
Tam, kde dnes najdeme Fantovu kavárnu, si cestující původně kupovali jízdenky a u okének dostávali informace o vlacích. K občerstvení sloužily na nádraží restaurační sály v postranním křídle budovy.
Úplně první budovu na místě dnešního hlavního nádraží ale postavili architekti Ignác Ullmann a Antonín Barvitius, a to v novorenesančním slohu. Z ní už se ale nedochovalo nic.
Průvodkyně Alena Krčmová už dříve pro rozhlasové vysílání popisovala, jak důležitý byl Josef Fanta architekt:
O opravě nádraží a práci architekta Josefa Fanty mluvil kurátor sbírky architektury Národního technického muzea Petr Krajči
„Byl to v podstatě jeden z našich nejvýznamnějších architektů první poloviny 20. století. V Praze od něj máme nejen hlavní nádraží, ale také budovu Hlaholu, Hlávkovu kolej a ministerstvo průmyslu a obchodu. Navrhoval ale také nábytek a roucha pro arcibiskupy. Málo se ví, že také navrhl skříňku na korunovační klenoty.“
Podle Petra Krajčiho byl ale architekt Josef Fanta za své stavby také kritizován. „Mediálně nejznámější je ministerstvo obchodu a průmyslu. To je jeho poslední dílo, potom dosti kritizované jeho současníky z 20. let,“ připomněl.
Fantova kavárna se po roce oprav otevřela veřejnosti. Kavárnu přiblížil ředitel Národního technického muzea Karel Ksandr
Krajči také upozornil, že rozhodně nejde o poslední opravy pražského nádraží:
„Stav vnějšího pláště a štukatérských prací je naprosto tristní, jak se může přesvědčit každý, kdo projíždí po severojižní magistrále. Nejtěžší bude získat dobové fotografie klenáků, což byly takové alegorie ženských tváří z exotických destinací, některé jsou naprosto k nepoznání.“
Dnes už si mohou cestující díky rekonstrukci připomenout alespoň v části staré budovy, jak to tu asi vypadalo v době jejího vzniku.
