Hamry na Chrudimsku ovládly masopustní obchůzky a rej masek

Masopustní průvod na HlineckuFoto: David Vlk

Hamry na Chrudimsku kypí bujarou náladou. Začalo tam totiž každoroční maškarní veselí a tancovačka. Doba půstu a odříkání započatá na Tři krále vrcholí. A to je na vesnicích v okolí Hlinska ten pravý čas na tradiční masopustní obchůzky.

Podle prastarých zvyklostí tam dnes po celý den návštěvník narazí na rozpustilé Turky, kramáře, rasy, Slaměné, kominíky a další postavy maškarního reje. Putují od stavení ke stavení, kde kontrolují stav komínů a žádají hospodářovu ženu o tanec. 

Staročeský masopust na Hlinecku bývá spojován s plodností, dobrými a zlými silami přírody.  

Plodnost v masopustním reji symbolizuje postava Slaměného. Maškara se slaměným kloboukem a oblekem je odvozena od staroslovanského medvěda, který pro naše předky symbolizoval plodivou moc a sílu. 

Každá hospodyňka by si měla ze Slaměného utrhnout stéblo slámy a dát je pod drůbež, aby dobře vyvedla mladé. Podobný mechanismus funguje prý i na lidské pokolení. 

Masopustní obchůzky a masky se stejně jako Jízda králů dostaly v listopadu 2010 na seznam nehmotného dědictví UNESCO, protože přečkaly války a politické změny bez úhony, jsou zachovány v autentické podobě a obyvatelé Hamrů se zavázali, že budou tento zvyk udržovat v původní podobě. 

Masopustní obchůzky se konají na Hlinecku také v obcích Studnice, Vortovou a Blatno.