Zemědělci vyjíždějí do polí pro přezimovaný špenát. Chladnější počasí jim vyhovuje, protože špenátové listy na slunci hořknou. Přezimované odrůdy se sázejí v říjnu a dorůstají během jarních měsíců. Protože neobsahují tolik vody jako pozdější odrůdy, jsou vhodné zejména na výrobu sušeného špenátu. Ten se často používá jako přírodní barvivo například do těstovin.

Tento článek je více než rok starý.

8:15 29. dubna 2016 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Tady je vidět odrůda Sparrow, která je výborná v tom, že v sobě nemá tolik vody. Na sušení, které provádíme, potřebujeme vysokou sušinu. Tento špenát má kolem 13 procent sušiny,“ ukazuje ředitel společnosti Severofrukt František Šiška.

Špenát se suší a následně mele na prášek, kterému se říká pudr. Ten se pak přidává do těstovin. „Těstoviny, které mají zelenou barvu, se barví právě špenátovým práškem,“ dodává Šiška.

Letošní chladné počasí zemědělcům paradoxně pomáhá.

„Pokud by bylo hodně teplo, sluníčko by na to působilo, špenát by šel strašně rychle do květu. Pokud špenát vykvete, zhořkne a už se s tím dál nedá nic dělat,“ vysvětluje Šiška.

Jeden valník přiveze do závodu asi 2,5 tuny špenátu. „Z deseti kil mokrého špenátu získáte kilo sušeného,“ říká Šiška.

Sklizený špenát se vysype do zásobníku a vytřídí se. Nařeže se najemno, vypere a vyčistí, aby se z listů odstranil písek. Přebytečná voda se vytřese a špenát zamíří do sušičky. Potom se plní do igelitových pytlů po deseti kilech, které se odvezou do skladu.

Lucie Valášková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít