S obnovou pražského metra po povodních pomáhali v roce 2002 i Dánové

14. srpna  2012 v 06:20  
Zaplavený vstup do stanice metra Křižíkova. Trasa B se ocitla pod vodou od Vysočanské po Smíchovské nádraží - Foto: Jan Rosenauer

Zaplavený vstup do stanice metra Křižíkova. Trasa B se ocitla pod vodou od Vysočanské po Smíchovské nádražíFoto: Jan Rosenauer

Ničivá povodeň vyřadila přesně před deseti lety z provozu více než dvě třetiny pražského metra a způsobila škodu za sedm miliard korun. Voda tehdy vystoupala o téměř dva metry výš, než se v povodňových plánech počítalo. Nikdo si také do té doby neuvědomil, co udělá tlak vody v místech, kudy zábranami v tunelech procházejí kabely. Pokud by ale teď do Prahy dorazila srovnatelná povodeň, do metra už by se voda dostat neměla.

Pomoci má především protipovodňová ochrana podél Vltavy, do které investovalo hlavní město v uplynulých letech téměř čtyři miliardy korun. Dalších skoro sedm miliard korun stály opravy ve zničeném metru. 

„Myslím, že to hlavní a nejdůležitější, co bylo vybudováno, byla snaha, aby se ta voda, kdyby se případně opět hladina zvedla, pokud možno nedostala do blízkosti stanic a nemohl tam působit ani vlastně hydrostatický tlak toho vztlaku zespodu,“ přibližuje úpravy zabezpečení metra Josef Němeček, který má v dopravním podniku na starosti právě metro. 

 

Reportér Petr Sehnoutka přibližuje škody, které napáchala velká voda v pražském metru

Vložit na svůj web

Ze zatopeného metra vyčerpali hasiči před deseti lety dvě a půl miliardy litrů vody. Do podzemí natékala dva dny, ven ji dostávali tři měsíce. S čerpáním vody přijeli pražským hasičům pomoci i kolegové ze zahraničí. Ve vestibulech pracovali necelé dva týdny. 

„Přijel Norinberk, přijel Berlín a velká výprava byla 70 hasičských vozidel z Frankfurtu nad Mohanem. A Dánové se sami ozvali. Přijeli, byly s nimi problémy, protože to bylo takové trošku živelné, ale nakonec se podařilo je ubytovat. Ale největší problém byly pohonné hmoty,“ vzpomíná šéf hasičů Dopravního podniku Michal Wowesný. 

Čtěte také: Tuny vzácných tiskovin bylo nutné po povodních v roce 2002 vysušit a očistit

„Největší přítok byl právě na tu Staroměstskou a Malostranskou a Němci měli ta čerpadla o výkonu 12 tisíc litrů za minutu, což byla super čerpadla, tak proto byli Němci nasazeni na tuhle stanici. Dánové měli taky výkonná čerpadla, tak byli na stanici Vysočanská, protože tam byl taky silný přítok vody,“ dodává. 

Vyšetřování příčin zatopení podzemní dráhy trvalo téměř rok. Podle kontrolorů byl jediným viníkem vodní živel. 

Autor:  Petr Sehnoutka  (psp), Kristina Winklerová
Pořad: Zprávy  |  Stanice: ČRo Radiožurnál
Čas vysílání: pondělí–neděle ráno každých 15 minut, většinu dne každých 30 minut, o víkendu večer každou celou hodinu  |  Délka pořadu: 2-10 minut  
 

Nové články v rubrice

Tipy

« »
Program ČRo Sport - Foto: Michal Jindra

Program streamu ČRo Sport

Na webu vysíláme přímé přenosy

 
Rychlostní pasti - Foto:  ČRo

Podívejte se, kde v Praze

dostávají řidiči nejvíce pokut za rychlost

 
ČR - Švédsko - Foto: Michal Jindra

Channel One Cup

v přímém přenosu na tomto webu

 
Mobilní aplikace Zprávy ČRo - Foto: Michal Jindra

Číst nás můžete

i když nejste u počítače

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2014 Český rozhlas