Výstava v Náprstkově muzeu představuje 'zachráněné poklady' z Afghánistánu
Afghánistán je zemí poznamenanou mnoha válečnými konflikty, po staletí tam však také vznikala pestrá kultura, která v sobě mísila vlivy z širokého okolí – od Řecka přes Írán a kočovné oblasti střední Asie až po Indii. To vše přibližuje pražské Náprstkovo muzeum na výstavě Afghánistán – zachráněné poklady buddhismu. Po dnešní vernisáži se veřejnosti otevře zítra.
„Je to snad poprvé, kdy tyto sbírky opustily národní muzeum v Kábulu a také v Evropě výstava takového rozsahu dosud nebyla,“ popisuje výjimečnost expozice ředitelka Náprstkova muzea Eva Dittertová.
Slovo „zachráněné“ má podle ní výstava v názvu proto, že návštěvníci uvidí předměty, které jsou čerstvě zrestaurované.
O výstavě Afghánistán – zachráněné poklady buddhismu natáčel redaktor Zdeněk Novák
„Takovým bonusem za vstřícnost kolegů z Národního muzea v Kábulu je, že jsme ty předměty tady v našich dílnách konzervovali nebo zrestaurovali,“ říká Dittertová.
Výstava mimo jiné představuje Afghánistán přes jeho válečné dějiny. Své vojsko tam při svém tažení na východ ostatně dovedl i slavný antický vojevůdce Alexandr Veliký.
„Dokonce se oženil i s baktrijskou princeznou Roxanou,“ líčí autor výstavy a hlavní kurátor archeologických sbírek Národního muzea Ľubomír Novák.
Tavicí kotlík
Kromě Alexandra se výstava věnuje i „vtržení islámu“ a dalším konfliktům. „Je to zakončeno současným působením české armády v Afghánistánu při těch misích od 11. září,“ říká Novák.
Podle něj však není cílem výstavy akcentovat válečnou historii Afghánistánu, jakkoli tvoří nedílnou součást dějin země.
„Ta hlavní myšlenka je představit Afghánistán jako zemi, která navzdory válkám dokázala vybudovat zajímavou kulturní tradici. Afghánistán je zajímavým tavicím kotlíkem, kde se setkávají vlivy íránské, vlivy zemědělců a kočovníků, vlivy z indického subkontinentu – nejen co se týče buddhismu – a zároveň impakt, který tam zůstal po odchodu Řeků,“ podotýká Novák.
Hlavní těžiště výstavy spočívá v buddhistických památkách, které byly v péči českých restaurátorů.
A vidět – byť ne naživo – bude i nástěnná malba, kterou mají odborníci stále ještě v péči. „Bohužel byla v tak špatném stavu, že nebylo možné ji zatím vystavit. Je zde QR kód s odkazem na webové stránky Národního muzea, na kterých budou moci návštěvníci průběžně sledovat postup těch konzervátorských prací,“ říká Ľubomír Novák.
Autoři chtějí návštěvníka zapojit i na dalších místech – například bude možné si složit sochy, které mají připomínat Bámjánské Buddhy, tedy památky ze seznamu světového dědictví UNESCO, které v roce 2001 zničili radikálové z hnutí Tálibán.
S výstavou souvisí i další program. Třeba workshop zaměřený na výrobu afghánského šperku, komentované prohlídky a také přednášky – o jazycích a písmech na hedvábné stezce nebo o mincovnictví.
Motorka atentátníka
K uspořádání výstavy pomohl i prezident Miloš Zeman, který v Afghánistánu vyjednal memorandum o kulturní spolupráci. A nezastupitelnou sehrála česká armáda.
„Byla to právě armáda, která pomohla nejen transportem, ale také ochranou v Afghánistánu, když byli přítomní na místě naši kurátoři, kteří vybírali předměty k nám do Prahy,“ vysvětluje ředitelka muzea Eva Dittertová.
Právě proto je také armádě a české misi věnována i závěrečná část expozice, kde návštěvníci uvidí třeba motorku s prachem a blátem z Vardaku.
„Na té motorce jel tálib, který byl obtěžkán výbušninami a chtěl se odpálit. Díky informacím od Afghánců dostala echo česká patrola a toho táliba zneškodnila. Díky tomu ta motorka vlastně taky nevybuchla a tak jak byla, tak byla odvezena,“ přibližuje Ľubomír Novák.
Výstava v Náprstkově muzeu potrvá nejméně do poloviny dubna.
