Zatím bydlím sama, ale někdo přijde, těší se tenistka Hlaváčková na olympijskou spolubydlící
Pro velkou část tenistů jsou velké turnaje důležitější než olympijské hry, ale jsou i případy, kdy to sportovci cítí obráceně. Třeba Andrea Hlaváčková a Lucie Hradecká se proslavily hlavně díky stříbrné medaili z Londýna a o další se navzdory nedávným zdravotním problémům Hradecké mohou znovu pokoušet i teď v Riu.
„Když mě to ještě bolelo a někdo mě rozesmával, tak to bylo výborné. Držela jsem se za břicho a prosila, ať mě nikdo nerozesmává,“ vzpomíná Lucie Hradecká.
Teď už se smát může, břišní sval už ji netrápí, a tak může v Riu trénovat bez omezení. Stejně jako Andrea Hlaváčková, která teď byla kvůli zdravotním potížím deblové spoluhráčky v Brazílii pár dní sama.
Tenistky Andrea Hlaváčková s Lucii Hradeckou si užívají společné chvíle v olympijském Riu
„My jsme na to zvyklé, že se chvíli nevidíme a pak se sejdeme na turnaji. Takže to takový rozdíl není,“ říká Andrea Hlaváčková, vždyť i v olympijské vesnici se pokaždé na nějakou dobu obě hráčky rozdělí. Hradecká bydlí s další českou tenistkou Petrou Kvitovou a Hlaváčková zatím sama.
„Zatím bydlím sama. Přijde mi tam nějaká zápasnice. Je to fajn pocit být v té vesnici s ostatními,“ pochvaluje si Hlaváčková.
Právě setkávání s ostatními sportovci je pro tenisty na hrách atraktivní a je to i jeden z důvodů, proč mají Andrea Hlaváčková a Lucie Hradecká olympijský turnaj rády. A pak také, medailistky z Londýna dobře vědí, co všechno jim čtyři roky starý úspěch přinesl.
„Neskutečně nových zkušeností a přátelství. Člověk pozná i jiné sporty. A když se to povede, jako se to povedlo nám, tak se dostane víc do povědomí lidí,“ vysvětluje na závěr Lucie Hradecká.