Po dvaceti letech opět vyjel Vlak svobody
Z Prahy odjel ráno do západoněmeckého Hofu 'Vlak svobody'. Jeho jízda připomněla dvacet let staré události, které byly pro tehdy rozdělené Německo zcela převratné. Ve vlaku tenkrát jelo několik tisíc východoněmeckých uprchlíků, kteří se do té doby skrývali na pražské ambasádě Německé spolkové republiky.
Mužem, který cestu východních Němců vyjednal a v Praze jim oznámil, že smějí vycestovat na Západ, byl tehdejší západoněmecký ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher.
Jak řekl v rozhovoru pro Radiožurnál, tehdy si ani on, ani jeho protějšky v komunistickém Německu neuvědomovali, že se propuštěním uprchlíků na Západ otevírá cesta, která nakonec skončí pádem Berlínské zdi.
" My v západním Německu jsme jim byli vděční, že se k takovému odvážnému kroku odhodlali. Protože to přitáhlo pozornost světa na situaci v NDR. Pokud ze země prchají lidé v takových počtech, tak to přece pro to musí existovat nějaké skutečné zdůvodnění. Mnoho lidí v západní Evropě to vyburcovalo," řekl Radiožurnálu Genscher.
Na události roku 1989, kdy z Prahy odjel na Západ vlak s východoněmeckými uprchlíky, vzpomínali v Poledních ozvěnách bývalý ministr zahraničí SRN Hans-Dietrich Genscher a místopředseda Senátu Petr Pithart.
Tak trochu navzdory sjednocenému Německu se v bývalém sovětském bloku, v bývalé NDR, v Česku či Polsku stále častěji ozývají hlasy, které volají po starých časech. Tvrdí, že se za komunistů žilo lépe než dnes.
" Člověk má sklon k tomu, že se mu v paměti trochu rozmazává, co bylo v minulosti. Ale tenhle rozmazaný obraz se nemůže prosadit. Protože svobodu jako hodnotu nikdy nemůžete potlačit," uvedl Genscher. .
Samozřejmě existují podle něj lidé, kteří jsou zklamaní, kteří očekávali víc a mysleli si, že se všechny změny stanou naráz. "V tuhle chvíli ale nejde o minulost. Jde o budoucnost, se kterou se musíme my, západní, východní Němci, Češi a ostatní pořádně vyrovnat. Evropa představuje pro nás všechny společný osud," řekl Radiožurnálu Hans-Dietrich Genscher, bývalý západoněmecký ministr zahraničí.
Pithart: Viděl jsem, co znamená sejít z chodníku do vozovky
Svědkem tehdejších událostí byl také místopředsedu Senátu Petr Pithart, který patřil k předním postavám zdejšího protikomunistického disentu, a který žije v Praze na Malé Straně, nedaleko budovy německého velvyslanectví. Ve své knize Devětaosmdesátý napsal, že exodus východních Němců byl pro Čechy "spíš ponižující než inspirující zážitek".
"Nejdřív byl ponižující a pak byl inspirující. Protože nálada se na těch nacpaných chodnících měnila. Stáli jsme tam několik dnů. Viděli jsme do tváří lidí, kteří dobíhali, kteří opustili své trabanty a s malými dětmi se připojovali k zástupu. Zprvu to bylo deprimující, protože jsme jim záviděli odvahu. Nálada se ale měnila, posléze začali lidé uprchlíkům mávat, vařili jim čaj, snažili se jim různě pomoct," vzpomíná Pithart.
"Tehdy nám všem došlo, že dokud zůstaneme na těch chodnících a nevykročíme jako oni do vozovky - v jakémkoli přeneseném nebo konkrétním smyslu - tak se situace u nás prostě nezmění," dodal.
