Blair prý věděl, že Irák nemá zbraně hromadného ničení
Britský premiér Tony Blair před šesti lety dobře věděl, že irácký režim Saddáma Husajna nemá žádné zbraně hromadného ničení. Přesto se ale Británie přidala ke Spojeným státům a zahájila proti Iráku válku. Vyplynulo to z rozsáhlého vyšetřování průběhu konfliktu, které pokračuje v Londýně. Před vyšetřovacím panelem vypovídají i čelní politici a vládní úředníci z té doby.
Tony Blair nařídil útok na Irák prý deset dní poté, co dostal špionážní zprávu, že Saddám žádné zbraně hromadného ničení nemá. Uvedl to alespoň Sir William Ehrman, který v té době vedl obranný a špionážní odbor na britském ministerstvu zahraničí.
Tvrzení, že Irák ukrývá chemické nebo biologické zbraně, přitom bylo hlavním argumentem zastánců války. V Iráku působili zbrojní inspektoři OSN, kteří žádné důkazy nenašli.
Místní vláda jim ale vytvářela řadu překážek a poukazovala i na to, že v inspekci působí i agenti západních tajných služeb.
Saddám po svém dopadení americkým vyšetřovatelům přiznal, že ohledně zbraní blufoval. Chtěl prý vyvolat dojem, že je má, aby odradil od útoku sousední Írán.
