František Kriegel jako jediný nepodlehl tlaku Moskvy

V pražském Motole se uskutečnil pietní akt ke třicátému výročí smrti lékaře a politika Františka Kriegela. Tento někdejší komunistický politik jako jediný odmítl po invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu roku 1968 podepsat takzvané Moskevské protokoly. Ještě na podzim roku 1968 byl proto odvolán z předsednictva Ústředního výboru Komunistické strany Československa i z funkce předsedy Národní fronty.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

František Kriegel

František Kriegel | Foto: Ivan Kyncl, Ivan Kyncl

"Odmítl jsem podepsat takzvaný moskevský protokol. Odmítl jsem to proto, že jsem v tomto protokolu viděl dokument, který všestranně svazoval ruce naší republice. Odmítl jsem jej podepsat proto, že podepsání se dělo v ovzduší vojenského obsazení republiky, bez konzultace s ústavními orgány a v rozporu s cítěním lidu této země," řekl Kriegel na zasedání ÚV KSČ na podzim roku 1968 a dodal:

"Tato smlouva o dočasném pobytu vojsk na našem území postrádá základní náležitost řádné smlouvy, tedy dobrovolnost. Smlouva byla podepsána nikoliv perem, ale hlavněmi děl a samopalů."

Přehrát

00:00 / 00:00

Historik Oldřich Tůma z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd mluvil na Rádiu Česko o osobě Františka Kriegla.

V normalizačních letech se Kriegl postavil na stranu disentu, patřil též mezi zakládající signatáře Charty 77.

"Takových lidí, kteří byli po roce 1945 horlivými zastánci zřízení komunistického režimu a v prvních letech ten komunistický režim budovali a podporovali, bylo mnoho. Během 50. a 60. let minulého století si ale velká část z nich uvědomovala, že to zdaleka neodpovídá jejich ideálů a něco je špatně," říká historik Oldřich Tůma z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd.

"K Františku Krieglovi patří i to, že byl v roce 1948 ve vedoucím štábu lidových milicí. V roce 1968 se ale choval jinak a v roce 1977 ještě jinak. To všechno k jeho životu patří a konec 70. let neeliminuje to, čemu věřil a jak se choval v roce 1948," dodává Tůma.

Helena Berková, Jan Piroch Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme