KSČM chce omezit pravomoci Ústavu pro studium totalitních režimů

KSČM se snaží omezit pravomoci Ústavu pro studium totalitních režimů. Vadí jí především, že Ústav zveřejnil u příležitosti dvacátého výročí takzvané sametové revoluce údaje agentů někdejší komunistické rozvědky.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ústav pro studium totalitních režimů

Ústav pro studium totalitních režimů | Foto: Ústav pro studium totalitních režimů

Příslušnou novelu zákona předkládá ve Sněmovně poslankyně za KSČM Kateřina Konečná. Podle ní by měli mít pracovníci Ústavu k datům pouze takový přístup jako ostatní badatelé.

"My nechceme Ústav rušit. Chceme, aby se stal vědeckým pracovištěm, aby měli jeho pracovníci stejné povinnosti jako všichni ostatní badatelé v České republice," uvedla Konečná v pořadu Stalo se dnes. Ústav by tak ztratil pravomoc nakládat s daty podle svých pravidel a zveřejňovat je.

KSČM podle Konečné v novele zákona, která je předložena tak, aby ji bylo možné schválit už v prvním čtení navrhuje převedení Archivu bezpečnostních složek, který má dnes k dispozici Ústav, do Národního archivu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Komunisté chtějí omezit pravomoci Ústavu pro studium totalitních režimů. Ve Stalo se dnes hovořili na toto téma poslankyně za KSČM Kateřina Konečná a poslanec za ČSSD, Jeroným Tejc.

"Zatím je to v zákoně dáno tak, že by k tomu mělo dojít 1. ledna 2030 a my navrhujeme, aby se tak stalo už v červenci příštího roku," řekla.

KSČM kritizovala Ústav, že zveřejnil údaje o bývalých agentech komunistické rozvědky. Údaje o činnosti příslušníků rozvědky, kteří působili i po únoru 1990 jsou přitom v kartách začerněny, a Ústav po konzultaci s Úřadem pro ochranu osobních údajů začernil i fotografie.

"Ústav na počátku na tom webu zpřístupnil osobní karty rozvědčíků. Začerněny byly až posléze, kdy se ozvaly ani ne české, ale zahraniční zpravodajské služby, které se velmi divily tomuto bezprecedentnímu kroku, který není normální v žádné civilizované zemi," řekla poslankyně KSČM.

Civilní rozvědka je podle ní velmi citlivá věc. "Spousta lidí přešla po roce 1989 do statutu, že vlastně pracovala i nadále pro civilní rozvědku. Myslím, že jsou to lidé, kteří nasazují život za náš stát a my se jim dnes odměňujeme tím, že po 20 letech zveřejňujeme jejich údaje," uvedla Konečná s tím, že to ohrožuje bezpečnost státu.

Tejc: Zveřejnění agentů byl neprofesionální krok

Vůči Ústavu pro studium totalitních režimů byla v minulosti kritická také ČSSD. "ČSSD mnohokrát kritizovala Ústav za neprofesionalitu - především jeho vedení. Druhá věc co se stalo teď, na co pravděpodobně reaguje KSČM, to je zveřejnění i členů civilní rozvědky, kteří v ní pracovali i po roce 1989. To byl podle mě neprofesionální krok," uvedl poslanec a bezpečnostní expert ČSSD Jeroným Tejc.

"Jestli jsme se chtěli s těmito lidmi vypořádat, tak jsme je neměli přebírat do služeb demokratického státu. Je to věc, která byla zanedbána," dodal.

Podle něj ale tyto kritiky nesměřují k tomu, aby se v jednom čtení, bez jakékoli rozsáhlejší diskuse, změnily pravomoci Ústavu, aby se mu radikálně omezil přístup k informacím, které má.

Katarína Brezovská, Veronika Sedláčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme