Města si v době kalamity pochvalují možnost využít nezaměstnané
Navázání práce pro města a obce na příspěvky na živobytí u nás funguje od loňského ledna. Teď si tuto možnost pochvalují hlavně města, která v uplynulých dnech zavalil sníh. Zájem o tyto práce se ale s jednotlivých regionech různí.
Lidé, kteří jsou nezaměstnaní a pobírají dávku v hmotné nouzi déle než půl roku, získají nárok na vyplacení životního minima po odpracování alespoň 20 hodin měsíčně pro své město.
Jak města využívají nezaměstnané na veřejné služby, zjišťovala redaktorka Radiožurnálu Václava Vařeková
Hana Deštíková je jednou ze zhruba osmi desítek lidí, kteří v Třebíči pracují pro město v režimu takzvané veřejné služby. Spolu s ní tuto možnost využívá i její manžel. V zimě odklízí sníh, jindy zametají ulice.
"Hodně toho musíme uklidit. Já to beru jako brigádu, člověk si aspoň procvičí kosti. Lepší než nic," říká Deštníková.
Když odpracuje 30 hodin měsíčně pro město, získá až tři a půl tisíce korun, jinak by měla nárok jen na 2020 korun existenčního minima.
Do ulic vyrážejí desítky lidí
Veřejnou službu zřizuje obec s pomocí úřadu práce. Funguje od loňského ledna. Některá města si ji zvláště teď, v období, kdy ulice a chodníky pokryl sníh, nemohou vynachválit.
"V závislosti na klimatických podmínkách jim vždycky ráno rozdělíme práci. Rozdělíme je do skupin a ty pošleme do různých částí města, kde se podílí na odklízení sněhu," popisuje situaci v Karviné Pavel Cieslar, který má uklízecí čety na starosti.
Karviná je jedním z měst, kde je o veřejné služby vysoký zájem. Město takto zaměstnává téměř 280 lidí. Denně jich je v terénu asi 40.
Dobrou zkušenost se zaměstnáváním lidí bez práce, kteří si chtějí zvýšit vyplácené dávky, mají i v Mostě. Ve dnech jako jsou tyto, kdy města akutně potřebují úklid kvůli sněhu, je v ulicích až 80 nezaměstnaných.
V Litvínově pro město kvůli navýšení finanční pomoci pracuje víc než 100 lidí ze sedmi stovek, které by mohly.
Kvůli nezájmu někde veřejnou službu ani nezřídili
Některá města mají zkušenost opačnou. Lidem, kteří jsou doma a pobírají pomoc v hmotné nouzi, práci sice nabídli, jejich zájem byl ale minimální.
Třeba ve Šternberku na Olomoucku podle Ireny Černocké z městského úřadu takto využívají jen šest lidí. "V současné době ve Šternberku institut veřejné služby plní asi šest občanů. Využíváme je jednak na úklidové práce, ale i na údržbu chodníků v zimním období," potvrzuje Černocká.
A například v Hradci Králové veřejnou službu kvůli nezájmu zatím ani nezřídili a v případě potřeby osloví azylové domy. Podobně postupují i v Otrokovicích.
