Čechům byl zpřístupněn unikátní archiv o holocaustu
Čechům se dnes otevřel unikátní archiv se svědectvím dvaapadesáti tisíci lidí, kteří přežili holocaust. Výpovědi jsou fyzicky uložené až v Jižní kalifornské univerzitě, ale ode dneška se k nim lehce dostanete i z centra Prahy, z Centra vizuální historie Malach. Projekt Malach sídlí v knihovně Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy na Malostranském náměstí.
"Archiv především shromažďuje a zpřístupňuje nahrávky lidí, kteří přežili holocaust. Archiv vznikl v 90. letech a má 52 tisíc výpovědí, takže kdybychom ho chtěli v pracovní době sledovat, trvalo by nám to téměř 72 let. Díky přístupovým místům různě po světě, z nichž jedno bylo otevřeno právě v Praze, se k archivu může dostat každý zájemce, student, učitel, historik či filmař," objasňuje poslání archivu jeden z jeho tvůrců, ředitel Ústavu formální a aplikované lingvistiky Jan Hajič.
Nadace Šoa vznikla v roce 1994 na popud režiséra Stevena Spielberga potom, co natočil film Schindlerův seznam.
O nově zpřístupněném archivu se svědectvím dvaapadesáti tisíců lidí, kteří přežili holocaust, mluvil na Rádiu Česko ředitel Ústavu formální a aplikované lingvistiky Jan Hajič.
"Když režisér Spielberg v Polsku natáčel film Schindlerův seznam, usoudil, že by bylo záhodno zaznamenat autentické výpovědi lidí, kteří holocaust zažili. Rozjel velikou akci, kdy v 56 zemích světa malé týmy natáčely s pamětníky rozhovory v jejich domácím prostředí," říká Hajič.
Výpovědi jsou neupravované
O unikátním archivu výpovědí o holocaustu mluvil na Radiožurnálu dokumentarista a spolupracovník americké Nadace Šoa Martin Šmok.
V archivu jsou výpovědi 52 tisíc svědků holokaustu z 56 zemí a ve 32 jazycích.
"Výpovědi jsou zachovány v naprosto neupravované podobě, tedy bez titulků, s chybami nebo padajícími světly. Nicméně pomocí systému klíčových slov lze v interview vyhledávat určité momenty. V českém jazyce je okolo šesti set záznamů, stejný počet je i ve slovenském jazyce," informuje dokumentarista a spolupracovník americké Nadace Šoa Martin Šmok.
"Přístup je zcela veřejný na Matematicko-fyzikální fakultě, rádikaždému ukážeme, jak s materiály pracovat. Očekáváme zájem od historiků, lékařů, psychologů a dalších," dodává jeden z tvůrců archivu Jan Hajič.
"Zatím je zde místo pro dvanáct lidí u šesti terminálů. Proto je dobré se předem objednat," doplňuje Šmok.
Míst, odkud je archiv přístupný je celkem 26, v Evropě jsou pouze tři, nyní včetně Prahy.
