Studenti psychologie budou studovat jen tři roky. Pedagogové jsou proti
Místo pěti let budou psychologové studovat jen tři roky. Od nového akademického roku katedra psychologie na filozofické fakultě Karlovy univerzity nabízí studentům bakalářské studium. Přestože s tím nesouhlasí pedagogové ani rektorát. Akreditační komise měla jiný názor a stávající pětileté studium zamítla.
Nový systém, který se na školách postupně zavádí, souvisí s takzvaným Boloňským procesem. Ten začíná průběžně fungovat v celé Evropské unii. Pětileté magisterské obory se nyní rozloží na studium bakalářské a navazující magisterské.
Podle vedoucího katedry psychologie na filozofické fakultě Univerzity Karlovy, Václava Mertina, tři roky studia nestačí:
"My jsme v současné době byli postaveni před hotovou věc, že strukturovat musíme. My jsme to akceptovali, protože je důležitější, abychom měli studenty a mohli jsme dále pracovat, než naše přesvědčení. Ale nehodláme to vzdát a budeme dále usilovat, aby psychologie mohla být dále nestrukturovaným studiem a budeme se snažit na to získat akreditaci."
Vedoucí projektu reformy vysokých škol Jakub Fischer ale nesouhlasí. Podle něj je rozdělení studia psychologů důležité hlavně z hlediska dalšího uplatnění absolventů.
Reforma českého vysokého školství. Téma pro vedoucího projektu reformy vysokých škol Jakuba Fischera.
"Obecně platí, že u zaměstnavatelů je poptávka po bakalářích vysoká. Psycholog - bakalář bude mít samozřejmě trochu jiné pracovní poslání než vystudovaný magistr. Právě díky zmíněnému rozdělení studia, získají absolventi mnohem větší možnosti," řekl Fischer v Ranním interview.
Vzdělání nanic?
Záznam rozhovoru Miroslava Bureše s vedoucími kateder psychologie Univerzity Karlovy a Masarykovy Univerzity
Šéfka Akreditační komise Vladimíra Dvořáková nový systém obecně vítá. Podle ní absolventi najdou i lepší uplatnění v Evropě:
"Toto je dobrá cesta, protože společnost by měla brát bakaláře jako plnohodnotně vzdělané lidi. Mělo by být mnohem více bakalářů a mnohem méně lidí s magisterským vzděláním. Pro studenta je výborné, pokud má po třech letech nějaké dokončené vzdělání. Je to lepší, než když ho v pátém ročníku vyhodí od státnic a nemá vůbec nic."
I přesto ale u některých oborů podle ní visí otazník. Například u učitelství pro první stupeň a právě u oboru psychologie.
"Z hlediska například výzkumného pracovníka bych s tím problém neměl, ale z hlediska praktického si vůbec nejsem jistý. Z bakaláře psychologie jednoznačně psycholog nebude nejen podle nás, ale ani podle našich předpisů ani podle směrnic Evropské unie. Takže z něj z hlediska profese psychologie nebude v České republice vůbec nic," dodává vedoucí katedry psychologie Univerzity Karlovy Václav Mertin.
Fakulta sociálních studií Masarykovy Univerzity v Brně už s modelem strukturovaného studia pracuje deset let. Podle vedoucího katedry psychologie, Zdeňka Vybírala, se rozdělení na bakalářský a magisterský stupeň osvědčilo. Přiznává ale, že plnohodnotný psycholog z bakaláře samozřejmě není. K tomu aby mohl absolvent pracovat jako psycholog potřebuje navíc nejen magisterské vzdělání, ale i roční nástavbu pod supervizí.
Na Masarykově Univerzitě ale funguje i opačný model. Tedy že magisterský stupeň studují absolventi jiných bakalářských oborů, než je psychologie. Podle Vybírala přijme fakulta do magisterského stupně psychologie 2-3 bakaláře sociologie, či podobných oborů. I pro ně ale platí podmínka pětiletého studia psychologie s nástavbou. Ani oni se tedy nestávají plnohodnotnými psychology.
