Překlad Dalimilovy kroniky má být národní kulturní památkou
Vláda jedná o tom, jestli se nedávno objevená část latinského překladu Dalimilovy kroniky stane národní kulturní památkou. V Česku je až 40 tisíc kulturních památek, z toho necelé tři stovky jsou těmi "národními". Část latinského překladu Dalimilovy kroniky bude jednou z mála knih, která by se mohla pyšnit statutem nejvyšší památkové ochrany.
Podle historika Zdeňka Uhlíře, který se mimo jiné o tento fragment v Národní knihovně stará, nikdo netušil, že latinský překlad Dalimilovy kroniky existuje. "Najednou se vynořil na aukci Paříži roku 2005 zlomek rozsáhlejšího rukopisu, asi tak desetina," připomíná Uhlíř.
Reportáž Michaely Veteškové o zařazení překladu Dalimilovy kroniky na seznam národních kulturních památek
Když dostal z Paříže zprávu, že do aukce jde část latinského překladu Kroniky tak řečeného Dalimila, nechtěl tomu ani věřit. Až po expertízách a rozborech spolu s kolegy došli k názoru, že našli něco skutečně mimořádného. Podle něj jde o největší objev tohoto druhu od doby Františka Palackého.
Zdeněk Uhlíř upozorňuje, že latinský překlad je velice bohatě výtvarně vyzdoben. "Zatímco ty nejstarší české rukopisy vůbec nejsou, to jsou jenom texty," dodává.
Při dražbě v pařížské aukční síni Piase vyšel úryvek na 340 tisíc euro. Pro české dějiny má ale nevyčíslitelnou hodnotu.
Podle Uhlíře je rukopis fyzicky italského původu, "ale zdá se," podotýká, "že ten překladatel do latiny byl Čech, protože tam jsou takové typické chyby, které dělají čeští studenti dneska na gymnáziu když píšou latinské texty v budoucích časech a tak podobně."
Zatím je deset latinsky psaných kapitol Dalimilovy kroniky uschováno ve speciálním trezoru a podle historika Uhlíře jsou v dobré kondici. Až nastane čas na jejich opravu, statut národní kulturní památky by měl zaručit, že na nákladnou restauraci listů budou peníze.
Vláda bude rozhodovat i o dalších národních kulturních památkách
Kromě Dalimilovy kroniky bude dnes vláda projednávat rozšíření seznamu národních kulturních památek o dalších třiatřicet staveb a pět předmětů. Pokud jej vláda schválí, začne nový seznam platit do tří týdnů od schválení, účinný bude od letošního července.
Kandidáty jsou například kostel v Poličce s rodnou světničkou Bohuslava Martinů, vodní elektrárna a přehrada Les Království, brněnský hotel Avion nebo právě úryvek Dalimilovy kroniky.
Status nejvyšší památkové ochrany v Česku by pak nově vybraným kulturním památkám mohl přinést větší prestiž, více návštěvníků a popřípadě i více peněz ze vstupného. Povýšení z kulturní památky na tu národní je ale také závazkem pro jejich správce či majitele. Když budou památku opravovat, musí dávat daleko větší pozor na to, aby zůstala autentická. Připomíná šéfka oddělení ochrany památek ministerstva kultury Petra Ulbrichová.
Rozhovor s šéfkou oddělení ochrany památek ministerstva kultury Petrou Ulbrichovou
"Má to především prestižní dopad. Je to taková první liga památkové ochrany u nás. Především to podporuje zájem lidí se na to přijet podívat. Dále památka dosáhne na zdroj financí, na který by jinak jejich majitel nedosáhl. Máme specializované fondy na podporu těchto památek," říká ministr kultury Václav Riedlbauch o dopadu statutu národní kulturní památky na objekt či předmět a dodává:
"Je také důležité připomenut, že národní kulturní památkou se nemůže stát jen tak nějaký kulturní objekt nebo předmět. Musí být již předtím kulturní památkou."
Více technických staveb
Podle Petry Ulbrichové, šéfky oddělení ochrany památek ministerstva kultury, se na seznamu zcela nově začínají objevovat movité věci, kterých bylo zatím minimum. "To znamená vybírají se umělecko-řemeslné věci jako je Závišův kříž, vybírají se knihy, které jsou nějakým způsobem významné pro naší státnost. V tomto souboru je to zlomek Dalimilovy kroniky a další věci podobného charakteru," dodává Ulbrichová.
Na otázku zda 40 tisíc kulturních památek, které máme v Česku, není příliš Ulbrichová odpovídá, že "jsme země, která má velmi významné kulturní dědictví, relativně velmi dobře dochované, tak proč bychom to neměli."
O národních kulturních památkách mluvil na Radiožurnálu ministr kultury Václav Riedlbauch.
Zatímco dříve dostávaly nejvyšší památkovou ochranu historické stavby, v posledních letech se prosazují technické stavby či lidová architektura, připomíná Ulbrichová. "Je pravda, že pokud přibude zámek, je to dobře. Je to určitě vyhodnocení té jeho hodnoty. Ale že jsou zámky mimořádně hodnotné, to lidi nepřekvapí," podotýká. "Ale když se tam objeví vodní přehrada nebo čistička odpadních vod, tak to jsou věci, které lidi dosud nenapadly a tohle překvapení z hodnot takto relativně obyčejných věcí je potom i součást docela dobré výchovy těch lidí. Aby se potom i na tu svou "obyčejnou stodolu" na vesnici koukali třeba jinýma očima."
Přidání na seznam národních kulturních památek by teoreticky památkám mělo zajistit lepší péči. Zatímco za špatnou starost o kulturní památky mohou vlastníci dostat pokutu ve výši až dva miliony, za zanedbávání národní kulturní památky jim hrozí až čtyřmilionová pokuta.
