NKÚ by mohl nově kontrolovat i obce a kraje
Nejvyšší kontrolní úřad by mohl v budoucnu nově kontrolovat hospodaření obcí a krajů. Novelu ústavy, která to má umožnit, podpořila v prvním čtení Poslanecká sněmovna. Pravomoci úřadu by se tak rozšířily.
Podle dosavadního znění ústavy mohl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) prověřovat hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu.
Nově by se mohl podívat i na hospodaření územních samosprávných celků, ale i na firmy a lidi, které hospodaří s veřejnými prostředky. Podle občanského demokrata Marka Bendy je rozšíření pravomocí nutné.
"V roce 1992, když se psala Ústava, tak 95 procent veřejných financí šlo přes státní rozpočet. Nyní došlo k výrazné decentralizaci státu, takže rozšířit kontrolní pravomoci NKÚ na další instituce, které hospodaří s veřejnými prostředky, pokládám za nezbytné," uvedl Benda. Kontroly by se podle něj měly týkat pouze zákonnosti nakládání s prostředky, nikoliv účelnosti.
NKÚ by mohl v budoucnu nově kontrolovat hospodaření obcí a krajů. Téma pro výkonného místopředsedu Svazu měst a obcí Jaromíra Jecha a prezidenta NKÚ Františka Dohnala.
Podle výkonného místopředsedy Svazu měst a obcí Jaromíra Jecha není problém důkladněji kontrolovat kam například putují státní dotace.
"Problém bych viděl v případě, že by NKÚ zasahoval do rozhodování obcí. Je důležité ponechat obcím určitou samostatnost, zvláště pak v účelnosti vynakládání obecních prostředků," řekl Jech Radiožurnálu.
Podle předsedy ODS Mirka Topolánka je ale rozšíření pravomocí NKÚ i na hospodaření územních samosprávných celků "důležitým protikorupčním signálem".
"Hospodaření obcí je dobré a jejich maximální dluh činil 80 miliard, přičemž v roce 2009 už zmíněná částka byla opět na jejich účtech. V obcích se hospodaří transparentně a zastupitelstva se drží v zásadě dost při zemi. Není důvod o hospodaření natolik pochybovat," uvedl Jech.
Autoři odmítli, že by chtěli vybírat vedení
Autoři novely, poslanci z ČSSD i ODS, odmítli spekulace o tom, že kromě rozšíření působnosti NKÚ na samosprávy, chtějí zvýšit vliv sněmovny na práci úřadu tím, že budou nejen volit, ale i vybírat členy jeho vedení. Dosud je podle zákona o NKÚ volí poslanci na návrh prezidenta úřadu.
"Volba Poslaneckou sněmovnou je už ve stávajícím zákoně o NKÚ, takže novela z tohoto pohledu nepřináší nic nového. Pouze formulačně některé výklady jsou, že když volí, tak si i navrhuje, ale v zákoně o NKÚ je napsané, kdo předkládá návrhy sněmovně, a zákon se touto novelou nemění," podotkl Vladimír Koníček (KSČM), šéf sněmovního kontrolního výboru.
Šéf NKÚ má výhrady kvůli 'nezávislosti'
Návrh se příliš nelíbí prezidentovi NKÚ Františku Dohnalovi. Vadí mu, že by z ústavy by měla zmizet věta, že "Nejvyšší kontrolní úřad je nezávislý orgán". Místo ní se vkládá jiná, která za výčtem kontrolních pravomocí dodává, že "nezávislost výkonu těchto působností nesmí nikdo ohrožovat".
"Je to principiální záležitost. Jestliže se po NKÚ chce, aby fungoval jako externí audit, musí se nezávislost zajistit ústavně, což koneckonců říká i Limská deklarace, která definuje povinnosti a práva kontrolních institucí v celém světě," uvedl prezident NKÚ.
Dohnal také již dříve upozornil, že úřad by kontroloval pouze to, zda úřady utrácely peníze v souladu se zákonem. Už by nekontroloval, zda peníze vynaložily efektivně a zda se nějaký projekt nedal pořídit levněji.
