Jak na nepřizpůsobivé sousedy? Bytová družstva žádají zpřísnění zákonů
Bytová družstva a sdružení nájemníků na severu Čech bijí na poplach. Pokud se prý nezpřísní zákony o bydlení, nepřizpůsobiví nájemníci je přivedou na mizinu. V domech, kde bydlí, totiž dramaticky klesají ceny bytů a banky nechtějí půjčovat na jejich opravy nebo zateplení.
S iniciativou, která chce tuto situaci řešit, přišlo bytové družstvo Krušnohor z Mostu. Základní myšlenkou je fakt, že přistěhuje-li se někdo do stobytového komplexu, okamžitě ovlivňuje 99 dalších rodin. To platí i pro celá sídliště.
O iniciativu severočeských bytových družstev se zajímala redaktorka Radiožurnálu Věra Masopustová
"Třeba na sídlišti v Janově, které je považováno za vyčleněné, žije dneska kolem pěti tisíc slušných lidí, kteří s vyčleněním nemají nic společného. A nějaká tisícovka lidí jim to kazí, to znamená, že je sociálně zařazují do kategorie, kam vůbec nepatří," říká ředitel Krušnohoru František Ryba.
Řešení proto hledají bytová družstva v legislativních změnách. "Legislativních změn je několik okruhů. Jsou jednodušší změny, jako jsou metry čtvereční na počet osob nebo odpovědnost rodičů na děti v době nočního klidu. Pak jsou složitější normy, které s sebou přinášejí změnu náhledu na řadu věcí, jako je třeba osobní vlastnictví," upřesňuje Ryba a dodává:
"To je dost radikální věc, ale je to o tom, že člověk bydlící v paneláku by měl mít právo se vyjádřit k tomu, kdo bude bydlet vedle něj."
Represe není řešení, tvrdí úřad
Na druhé straně v diskuzi o tom, jak řešit problémy s lidmi, kteří nerespektují zvyklosti kolem bydlení, je úřad vlády, respektive jeho odbor pro sociální začleňování v romských lokalitách.
Podle ředitele odboru Martina Šimáčka není řešení v represi, ale v desítkách dílčích nástrojů. Vycházet by se mělo z toho, že i v rámci romské komunity jsou rodiny, které umí bydlet takzvaně standardně.
"Musíme mít takový systém, který umožní lidem, kteří se propadli ze schopnosti užívat standardně byt, nějaký základní standard bydlení, ve kterém získají nebo si navýší své kompetence k bydlení. Pokud to zvládnou a budou zároveň platit za nájemné a služby, tak mohou postoupit do vyššího standardu. To je takzvaný prostupný systém bydlení," vysvětlil Šimáček.
Tento systém už podle něj úřad pomohl úspěšně zavést v několika městech České republiky. "Takto je možné pomoci, aby už napříště se v jednom domě nestřetávali lidé, kteří třeba nemají stejný pohled na styl bydlení," zdůraznil ředitel odboru pro sociální začleňování v romských lokalitách.
Návrh legislativních změn si po diskuzi u kulatého stolu se zástupci bytových družstev z Mostu, Ústí nad Labem, Teplic, Chomutova a České Lípy odnesl i ministr pro lidská práva a menšiny Michael Kocáb. I jeho úřad má plán, jak bydlení lidí z vyloučených lokalit řešit. Představit by ho měl za pár týdnů.
