Oprava Klementina přijde na dvě miliardy. Hotová má být v roce 2015
Pražské Klementinum je nejen sídlem Národní knihovny, ale zároveň jednou z nejcennějších památek v celé zemi. Barokní jezuitská kolej nyní prochází rekonstrukcí. Její součásti je také vznik podzemního úložiště pro dva a půl milionu knih.
Spolu s dobudováním depozitáře v Hostivaři by tyto kapacity měly nahradit dříve zamýšlenou výstavbu nové budovy. Celkem má revitalizace pět etap, ta poslední by podle ředitele odboru investic Národní knihovny Martina Váchy měla skončit do pěti let.
„Ke konci letošního roku začneme stavět nový depozitář v Hostivaři, kam se přesune část knih z Klementina tak, aby v Klementinu bylo zhruba k dispozici dva a půl milionu svazků a ostatní budou v Hostivaři,“ upřesnil Vácha.
Celý areál má rozlohu dvou hektarů, patří k němu dva kostely a jedna věž, ale v těch knihovna sídlo nemá. V roce 2009 už prostory Klementina opustila Národní technická knihovna. Ta se přestěhovala do zcela nové budovy v pražských Dejvicích.
Snad se vyvarujeme problémů Karlova mostu
„V současné době probíhají přípravné projekční práce, víme už také, jaký je investiční záměr a je známa i etapovitost celého projektu. Musím říct, že jsme velmi rádi, že nejsou realizovány původní představy z loňského roku, které znamenaly poměrně razantní zásah do komplexu Klementina,“ řekla ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goriczková.
Podobně jako u rekonstrukcí jiných historických objektů se už nyní objevují obavy, zda to, co vedení knihovny nazývá revitalizací Klementina, bude dostatečně citlivé. Kdy vlastně byla budova naposledy podobným způsobem přestavována?
„Nejrazantnější rekonstrukce probíhala ve dvacátých a třicátých letech minulého století. Jedná se o úpravy, která jsou dávány do souvislosti s architektem Machoněm. Úpravy nicméně probíhaly i ve čtyřicátých letech a poslední velké změny pak nastaly v letech padesátých.“
„V této chvíli nemáme žádné obavy, že by současný projekt jakkoli narušil historický charakter budovy. Nicméně jsou zde určitá sporná místa, která jsou předmětem diskuzí. Jedná se zejména o konečnou podobu úprav právě té Machoňovy přístavby a diskutuje se také o konečné podobě podzemních garáží pod Mariánským náměstím,“ dodala Goriczková.
Klementinum sousedí s další z významných českých historických památek – Karlovým mostem. A právě jeho rekonstrukce je v poslední době předmětem nekonečných kontroverzí. Nemůže se něco podobného opakovat i v případě Klementina?
„To se nikdy nedá vyloučit. V tuto chvíli je proces nastaven tak, že jsou do projektu zainteresovány všechny důležité strany včetně památkové péče, a já tedy doufám, že se podobných problémů, jako má Karlův most, vyvarujeme. Rekonstrukce má za úkol celkovou změnu využití tohoto areálu a vyřešit provozní otázky. Počítá se rovněž s depozitními prostory, jeden by měl být v podzemních prostorách pod dnešním hospodářským dvorem.“
Tato část musí být provedena kvůli statice velmi opatrně. Byly už také provedeny archeologické sondy, které konstatovaly, že v tomto prostoru by podzemní stavba byla reálná. Neumím však přesně říct, jak dlouho celá revitalizace budovy potrvá," řekla ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goričková.
Rekonstrukce za dvě miliardy
V kontextu s opravami se mluvilo i o novém rozsáhlém vchodu z Platnéřské ulice. Tento plán byl veřejností i mnohými odborníky kritizován. V této chvíli to vypadá, že se probourání rozsáhlého vchodu odkládá.
„Tento plánovaný zásah by byl k této krásné barokní budově velmi necitlivý, proto jsme od něho odstoupili. Na všech úpravách spolupracujeme s pražským magistrátem a se všemi odborníky. Budeme snažit, aby provoz Klementina nebyl nijak výrazněji omezen, jen musíme celou situaci zvládnout po logistické stránce,“ doplnil informace generální ředitel Národní knihovny Pavel Hazuka.
„Kompletní rekonstrukce Klementina bude stát zhruba dvě miliardy korun a dobrou zprávou je, že peníze máme garantované od státu, tedy se nemůže stát, že by se kolem financovaní celého projektu objevily podobné komplikace jako u uvažovaného projektu Jana Kaplického. Celá revitalizace by pak podle mého názoru mohla skončit v roce 2015,“ uzavřel Pavel Hazuka.
