Praha zastavila opravy Karlova mostu

Praha zatím nebude opravovat pilíře, mostní věže a plášť Karlova mostu. Na tuto závěrečnou etapu rekonstrukce národní kulturní památky se chce připravit a předejít tak problémům, které nastaly při opravě mostovky a zábradlí mostu.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Karlův most

Karlův most | Foto: Tomáš Adamec

Původně vedení magistrátu naplánovalo rozsáhlou rekonstrukci Karlova mostu do tří na sebe navazujících etap.

Tu první si vynutila velká voda roku 2002, která poničila dva pilíře mostu, trvala tři roky a po ní následovala druhá etapa: oprava mostovky a zábradlí.

„Izolace mostovky - to je to, po čem chodíme – znamenala, že se musela sundat současná dlažba, rozbít původní izolace, dát tam novou izolaci,“ vysvětluje ředitel památkového odboru pražského magistrátu Jan Kněžínek a dodává:

„Při té příležitosti vyměnit kameny v zábradlí, v novodobém zábradlí, poněvadž izolace proti vodě, proti solím, navazuje na zábradlí. Tato stavba je v podstatě před koncem.“

Vedení pražského magistrátu původně chtělo třetí etapu obnovy Karlova mostu zahájit co nejdřív, teď ji posunuje na neurčito.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž Michaely Veteškové o III. etapě opravy Karlova mostu

„Bylo to tak myšleno. Počítali jsme s tím, že by se dalo začít letos nebo v příštím roce. Teď vám to neumím říct přesně. Teď už není pořádně kam spěchat,“ říká Kněžínek.

S úmyslem hlavního města souhlasí také prezident české sekce rady na ochranu kulturního dědictví ICOMOS Josef Štulc.

Opravit mostovku Karlova mostu, jeho zábradlí a jeho pilíře bylo nutné. S další rekonstrukcí pláště a mostních věží se může počkat.

„Hlavní smysl rekonstrukce – zabránit pronikání srážkové vody do konstrukce mostu – tady je dávaná třiceti nebo čtyřicetiletá garance, odborníci tvrdí, že fakticky sedmdesátiletá,“ odhaduje Štulc a dodává:

„Věřím, že po 70 letech budou daleko dokonalejší izolační možnosti. Takže nechme to budoucím. Teď na dlouhou dobu je zastaven proces progresivního rozpadu povrchu kamene.“

Kamenická huť u mostu

Také ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryčková uvádí, že s další opravou opláštění není kam spěchat:

„Etapa třetí by měla daleko více probíhat v režimu restaurování a konzervace opláštění.“

Magistrát nechá opláštění, mostních věží i pilířů oproti původním plánům opravit řádově do několika let. Vypíše výběrové řízení na kamenickou firmu, která si u mostu zařídí vlastní huť.

Oprava opláštění by měla trvat až 20 let a kamenická dílna by mohla pro Karlův most pracovat dlouhodobě,

Karlův most | Foto: Tomáš Adamec

A právě tady může dojít ještě k zásadnějšímu zpoždění, dodává ředitel památkového odboru pražského Magistrátu Jan Kněžínek:

„Může být, ale z památkového hlediska to není na závadu. Vůbec to není na škodu. Já si myslím, že jsme se všichni poučili z prvních dvou fází.“

Podle ředitelky Památkového ústavu Goryczkové je ale důležité, aby kamenická huť trvale udržovala most postupnou výměnou dožilých kamenů a tato huť by mohla sloužit i pro další historicky hédonisté kamenné stavby v Praze.

„Myslím si, že je to daleko citlivější než takto po 30, 40 letech jednorázově provádět vždy obnovu takto významné kulturní památky,“ myslí si Goryczková.

„Tím samozřejmě dochází daleko víc k úbytku památkových hodnot než když se opravuje průběžně formou jakési údržby,“ věří ředitelka Památkového ústavu.

Nové výběrové řízení

Magistrát chce vypsat nové výběrové řízení, takže most bude opravovat jiná firma, než která prováděla II. etapu. Bude se jednat o zakázku na 15 – 20 let.

Ředitelka Památkového ústavu Goryczková si nemyslí, že by případné dohady mezi firmami, jež budou mít o zakázku zájem, mohly zpozdit opravu.

„Na druhou stranu se domnívám, že by měla být oprava Karlova mostu v budoucnu prováděna kamenickou hutí, která by byla stabilní a která by v průběhu času obnovovala, vyměňovala a ošetřovala narušené kvádry podle toho, jak by byly porušeny.“

Kamenická huť fungovala na Kampě i v šedesátých letech minulého století. V té nové by měl pracovat také restaurátor i architekt, kteří by dohlížel nejenom na technické postupy, ale také na výtvarnou podobu mostu, protože podle šéfky Památkového ústavu Karlův most není jen spojnicí mezi břehy Vltavy, ale především národní kulturní památka.

Michaela Vetešková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme