Studentské volby: Školy zveřejňují výsledky dřív, než bylo domluveno

Nejméně pět škol už zveřejnilo výsledky studentských voleb. A to navzdory organizátorům projektu z Člověka v tísni, kteří posunuli termín vyhlášení oficiálních výsledků až po uzavření skutečných volebních místností. Společnost se na tom dohodla s krajskými politiky, kteří proti volbám protestovali.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Studentské volby 2010

Studentské volby 2010 | Foto: Petr Kořínek

Mezi prvními, kdo zveřejnil výsledky studentských voleb, byl učitel libereckého gymnázia Michal Canov. Tento krok podle svých slov s nikým z vedení školy nekonzultoval a sám se na přípravě voleb nepodílel. Pouze se držel původního záměru projektu.

„Člověk v tísni nastavil ta pravidla, že po skončení voleb tak, jak je to v normálních volbách, se spočítají hlasy a dne 29. dubna bude vše zveřejněno na nějaké tiskové konferenci,“ uvedl Canov.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hosty Ozvěn dne byli ředitel společnosti Člověk v tísni Šimon Pánek, učitel brněnského gymnázia Jan Pulkrábek a socioložka Klára Plecitá-Vlachová z AV ČR.

Dodal, že nepovažuje pořádání studentských voleb za předvolební propagaci stran, která je na půdě škol zakázaná. Jako směšnou a nepravdivou tak odmítá argumentaci sociálnědemokratických hejtmanů, že studentské volby jsou v rozporu se školským zákonem.

Na Gymnáziu Brno zveřejnil výsledky cvičných voleb Jan Pulkrábek, učitel výtvarné výchovy a češtiny.

„Domnívám se, že volby nanečisto měly studenty hlavně přesvědčit, že má smysl chodit k volbám, že jejich hlas má nějakou cenu. Když se společnost Člověk v tísni zalekla zveřejnění na nátlak politiků, tak studentům vyslala opačný signál, že když si někdo mocný zamane, může jejich hlas znehodnotit a ignorovat,“ vysvětlil v Ozvěnách dne.

„Nešlo mi ani tak o to uvést, kdo by byl volen studenty, kdyby volit mohli, ale o samotný fakt, že tady docházelo k cenzuře nepohodlných informací,“ dodal pedagog z brněnského gymnázia.

Výsledky studentských voleb předčasně zveřejnilo také například třeboňské či ostravské gymnázium. Asociace hejtmanů se teď bouří. Podle nich by zveřejněné výsledky takzvaných voleb na nečisto mohly ovlivnit parlamentní volby. To ale ředitel společnosti Člověk v tísni Šimon Pánek popírá.

Pánek: Zveřejněné výsledky nemůžou ovlivnit parlamentní volby

„Nemyslím si, že volby nanečisto na nějaké škole se dají považovat za zásah do předvolební kampaně. V tomto smyslu je na výsledky studentských voleb také potřeba nahlížet. Ono je to svého druhu průzkum preferencí voličů. Protože to nejsou ty velké, tvrdé volby s volebními komisemi a vším, co s nimi souvisí,“ uvedl v Ozvěnách dne.

Podle Pánka jsou to individuální akce jednotlivých učitelů, nejsou to oficiální výsledky projektu a nejsou to ani reprezentativní výsledky. "Oficiální výsledky budou vydány po přepočítání sociologickou agenturou tak, aby to odpovídalo nějakému reprezentativnímu průřezu v populaci,“ řekl Pánek.

Podle něj Člověk v tísni dodrží dohodu, že výsledky se zveřejní až po parlamentních volbách. „Ten projekt je primárně vzdělávací, informační a motivační pro mladé lidi. Jeho cílem nebylo vydat před volbami silné politické výsledky, které by se staly jednou z karet předvolebního boje,“ uvedl.

Volební chování studentů

Studentských voleb se účastnili lidé těsně před dosažením plnoletosti. Podle odborníků se při rozhodování o tom, komu dát hlas, rozhodují jinak než právoplatní voliči.

„Je to věková skupina, která má nějaké specifické postoje, hodnoty, chování. Určitě volí poněkud jinak, než například skupiny lidí od 30 do 50 let či nad 60 let. Volební chování mladých voličů je trochu jiné,“ uvedla v Ozvěnách dne socioložka Klára Plecitá-Vlachová ze sociologického ústavu Akademie Věd.

Zveřejnění výsledků cvičných voleb by podle ní v žádném případě neovlivnilo průběh opravdového hlasování při parlamentních volbách.

„Myslím si, že to, co může ovlivnit výsledky voleb, je vstup politiků, konkrétně krajských, do této akce. Protože to je většinou v politické nebo sociální vědě shledáváno jako událost, která může zásadně ovlivnit lidské chování, jednání,“ uvedla socioložka Klára Plecitá-Vlachová.

Martin Drtina, Katarína Brezovská, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme