Stát na sociálních dávkách utratí miliardy. Chybí systém
Stát posílá do sociálního sektoru necelých 50 procent mandatorních výdajů. Loni šlo 346 miliard na důchody a podporu v nezaměstnanosti. Dalších skoro 100 miliard se rozdělilo na nejrůznější dávky, přídavky a podpory - jejich systém je poměrně složitý.
Kromě důchodů a podpory v nezaměstnanosti, přichází v úvahu dalších 14 základních dávek. Česká správa sociálního zabezpečení vyplácí 4 druhy nemocenských dávek. Úřady práce kromě podpory v nezaměstnanosti zajišťují ještě státní sociální podporu a do té namátkou patří - přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, rodičovský příspěvek nebo sociální příplatek. Obecní úřady pak vyplácí příspěvek na péči a dávky pomoci v hmotné nouzi.
U některých žadatelů dochází k souběhu a pobírají hned několik dávek najednou. Jana Janků, vedoucí sociálního odboru na Praze 8 uvádí příklad nezaměstnané matky s dětmi.
„Dávky státní sociální podpory mají přednost před našima dávkami. To znamená, že ta žena nejdříve musí vyčerpat přídavek na dítě, sociální příplatek a příspěvek na bydlení. Pokud je matka samoživitelka, tak musí uplatnit výživné. Pokud má více dětí, tak se ještě vejde i do dávky příspěvek na živobytí nebo doplatek na bydlení.“
Chybí jednotný systém
Pro každou dávku je potřeba jiný formulář, někdy musí ještě sociální pracovnice ověřit skutečné poměry přímo v domácnosti nebo dotyčného prověřit na jiných úřadech. Jana Janků upozorňuje, že pro některé lidi je jednodušší žít jen ze sociálních dávek.
„Tam, kde mají třeba víc dětí, tak mohou za měsíc pobírat třeba 18 až 20 tisíc. Ten člověk ví, že když půjde do zaměstnání a bude pobírat plat šest sedm tisíc, tak se mu to rozhodně nevyplatí,“ dodala Janků.
Proti zneužívání dávek se snaží zakročit ministerstvo práce a sociálních věcí, jak potvrzuje náměstek ministra Marián Hošek: „Ten, kdo se nesnaží pracovat, tak dostává dávky až o čtyřicet procent menší. Bohužel se to však děje často jen formálně. Další věc je veřejná služba, to znamená, že ten, kdo bere dávky hmotné nouze, musí odpracovat dvacet až třicet hodin měsíčně.“
Větší pořádek a dohled na případné zneužívání by do systému vnesla jednotná evidence občanů, kteří dávky pobírají. S tou ale ministerstvo zatím neuspělo: „Nelze úplně všechno prolnout do jednoho informačního systému. Zatím ta verze, kterou máme, není přijatelná pro úřad na ochranu osobních údajů.“
Ze státních zdrojů tak stále pobírají peníze i ti, kteří na ně nemají nárok - a není na ně moc vidět. Ročně tak státu uteče pod rukama půl miliardy až miliarda korun.
