Kvůli návrhu finanční podpory studentům jsou spory

Pedagogická fakulta Univerzity karlovy v PrazeFoto: Tomáš Adamec

Na pondělní jednání vlády míří materiál ministerstva školství, který se pro vysokoškoláky připravuje několik let. Má jim usnadnit cestu ke studiu. Návrh počítá s výhodnými půjčkami, spořením, stipendii a základní granty pro studenty vysokých škol. Proti návrhu jsou ale někteří rektoři. Rektoři si stěžují na to, že neměli čas se s materiálem podrobně seznámit. Ministerstvo školství kritizují, že jim návrh poslalo pozdě.

Finanční pomoc studentům se přitom připravuje už několik let a je tedy zřejmé, že vysoké školy se do diskuze mohly zapojit už dříve. Nejhlasitějším kritikem je Karlova univerzita. K jejímu názoru se přiklání i předseda České konference rektorů Petr Fiala: „Je to mimořádně závažný materiál. To téma je důležité, ale je potřeba delší čas na debatu s vysokými školami a odbornou veřejností, aby se vůbec dalo říci, jestli takto připravený materiál je odpovídající a je v pořádku.“ 

Studentská komora Rady vysokých škol, ve které jsou studenti spolupracující s akademickými senáty škol, také nechce, aby návrh vláda projednala. Podle ní je nepřipravený. Komora také chce požádat v dopise ministryni, aby návrh z vlády stáhla. Potvrdil to předseda organizace Miroslav Jašurek. 

Naopak Česká unie studentů, díky které komunikují některé studentské organizace v České republice, návrh schvaluje a podporuje, jak potvrzuje člen unie Michal Novák: „Já myslím, že návrh je připravený tak, aby ho vláda mohla projednávat. I studentská komora vysokých škol měla možnost se návrhu věnovat. Seděli u stejného stolu jako my a další subjekty. Takže si myslím, že říkat nyní, že není připravený, je malinko nekorektní." 

Ministryně návrh nestáhne 

Ministryně se ke kritice nechce vyjadřovat a podle posledních informací, které Radiožurnálu sdělila mluvčí ministerstva Kateřina Böhmová, ministryně zatím neuvažuje o tom, že by návrh z vlády stáhla. 

Návrh počítá s tím, že vysokoškoláci by si na studium mohli výhodně půjčovat a také spořit. Jedním z návrhů je například půjčka 54 tisíc korun ročně, kterou by vysokoškolák čerpal po dobu pěti let studia. Dluh by začal splácet po jeho dokončení ze svého budoucího příjmu.