Kladno si dnes připomene lidickou tragédii

Dnes je tomu právě 68 let, co nacisté vypálili středočeskou obec Lidice u Kladna. V kladenském gymnáziu se dnes uskuteční pietní vzpomínka na lidickou tragédii.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lidice

Lidice | Foto: Jan Rosenauer

Datum 10. června 1942 se do československých dějin zapsalo vyhlazením obce Lidice. Všichni muži nad 15 let byli tehdy postříleni a většina žen a dětí skončila v koncentračních táborech.

Přehrát

00:00 / 00:00

Primátor Kladna Dan Jiránek hovoří o lidické pietní akci.mp3

Před deportací ženy s dětmi strávily poslední společné 3 dny života v tělocvičně kladenského gymnázia.

Právě tam se dnes v 8 hodin ráno koná pietní vzpomínka, které se zúčastní pamětníci lidické tragédie a poprvé také širší veřejnost. Mezi ní i primátor Kladna Dan Jiránek.

„Pietní vzpomínka v kladenském gymnáziu je velmi intimní věc. Lidické ženy, jejich děti, nebo nejbližší příbuzenstvo, pokládají květiny a je to velmi soukromá pieta,“ říká Jiránek a dodávává, že si váží toho, že je k této pietě pozván.

Přehrát

00:00 / 00:00

O lidické tragédii mluvil na Rádiu Česko historik Michal Pehr z Masarykova ústavu Akademie věd.

V tělocvičně kladenského gymnázia nacisté děti násilně oddělili od matek. Drtivá většina lidických dětí pak zemřela ve vyhlazovacím táboře v polském Chelmnu.

„Tato událost vzbudila ve světe velkou vlnu solidarity a zájmu o československou věc. Lidické hnutí byl pojem. Ještě během války vznikl film o lidickém utrpení, jméno Lidic se stalo symbolem naprostého nacistického bezpráví. Události v Lidicích československým zájmům nesmírně pomohly, stejně jako atentát na zastupujícího říšského protektora. Do té doby měl československý odboj problémy s uznáním na mezinárodním poli,“ uvádí historik Michal Pehr z Masarykova ústavu Akademie věd.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ukázka z archivního dokumentárního rozhlasového pořadu o svědectví některých lidických dětí před Norimberským soudem z roku 1947.

Ladislav Dvořák, Martina Mašková, Jana Káninská, Aneta Vojtěchová, pir Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme