Mladé české vědce stále víc láká zahraničí

Česká republika má stále málo mladých vědců. Věk badatelů, kteří řeší hlavní a významné projekty, je kolem padesáti let. Ani mezi středoškoláky není zájem o přírodovědné nebo technické obory velký. A když už narazíte na mladého šikovného českého vědce do třiceti let, většinou nepracuje na české půdě.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vědci při práci

Vědci při práci | Foto: NASA/JPL

Ani teprve jednatřicetiletý Jan Štochl není výjimkou. Na svých projektech pracuje na cambridgské univerzitě.

Přehrát

00:00 / 00:00

Situací mladých vědců v Česku se zabývala redaktorka Klára Bílá

V dětství sice neplánoval, že by mohl být vědcem nebo badatelem. Jeho dráha směřovala spíš ke sportu. Vystudoval Fakultu tělesné výchovy a sportu a až tam se začal věnovat badatelské práci.

„Já jsem vždycky hlavně sportoval, proto jsem šel na fakultu, a časem jsem k tomu víc přičichl. Na tom je úžasné to, že když se vám výsledky rodí pod rukama, tak je to radost,“ říká Štochl.

Naposledy zkoumal, jak sám vysvětluje, modelování vazeb mezi asymetrií motorických symptomů Parkinsonovy nemoci a lateralitou těla. Za tuto práci získal i cenu předsedy Grantové agentury, a to přesto, že na projektu nepracoval v České republice.

„Je to stále poměrně velký rozdíl mezi naší a zahraniční akademickou půdou. Tím neříkám, že naše akademická půda je špatná, ale jsou tam lepší možnosti, svoboda bádání. Člověk se opravdu může soustředit na práci,“ dodává Jan Štochl.

Mladí vědci získávají ocenění

Předseda Grantové agentury České republiky Petr Matějů ale budoucnost českého výzkumu nevidí tak pesimisticky. Ti, kteří získali ocenění za vědecké projekty, patří právě k mladší generaci.

„Myslím, že nemusíme v tuto chvíli příliš tlačit na pilu. Byl jsem mile překvapen tím, když jsem viděl, jak nízkého věku jsou ti, kteří dostali ocenění. Jestliže tato generace začne vychovávat doktorandy na základě zkušeností, které již mají, tak nemám strach o český základní výzkum,“ uvedl Matějů.

Přesto by ale čerstvě oceněný vědec Jan Štochl měl recept na to, jak akademickou půdu v České republice zlepšit:

„Vždycky mě velmi ničilo množství administrativy, která je spojená se vším, jak s učením na fakultě, tak s vědeckou činností. Takže tam kdyby bylo možné nějakým způsobem zjednodušit legislativní záležitosti, tak by to bylo příjemné.“

Jak ale sám přiznává, v nejbližší době se do České republiky na akademickou půdu zatím nehodlá vracet. Grantová agentura proto pracuje na tom, jak nalákat české vědce, aby neutíkali a nezůstávali v zahraničí.

Martin Hromádka, Klára Bílá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme