Určit standard péče bude těžké, říká ředitel nemocnice
Určit standard a nadstandard ve zdravotní péči bude podle ředitele Fakultní nemocnice Motol Miloslava Ludvíka nejspíš nejožehavějším problémem změn ve zdravotnictví, na kterých se domluvili lídři vznikající trojkoalice.
Jedním z bodů, na němž se lídři po čtyřhodinovém jednání shodli, byla minimální částka sto korun za jeden den pobytu v nemocnici.
„Pojišťovna přispívá zhruba stokorunou na jídlo a pobyt, takže to odpovídá. Ale záleží na typu oddělení, v jehož péči pacient je, nebo třeba na dietě. Ale v průměru to celkem odpovídá,“ kvitoval návrh ředitel nemocnice v Motole.
V Ozvěnách dne mluvili o reformě zdravotnictví Miloslav Ludvík, Josef Mrázek a Petr Vašek
Podle návrhu na zřejmě nejradikálnější reformu v českém zdravotnictví by měl poplatek za lůžko vzrůstat podle úrovně standardu. Takže lidé, kteří budou podle slov politiků žádat větší luxus, budou si muset připlatit.
„Moc tomu nerozumím, protože tohle už funguje. Ve většině nemocnic se za jednolůžák platí mezi 500 až 1000 korun za noc. Takže nevím, jakým způsobem se tohle do standardu a nadstandardu promítne. V Motole je navíc například standardem třílůžkový pokoj. Větší nemáme. Takže nevím. Tohle asi bude předmětem dalších jednání,“ pokračoval Ludvík.
Právě jednoznačné stanovení standardů ve zdravotnictví, tedy toho, co budou hradit pojišťovny a toho, za co si pacienti budou připlácet, má být jedením z pilířů reformy, kterou chystá budoucí vláda.
„Všichni vidíme, že příjmy zdravotních pojišťoven klesají. Meziročně už jsme na 99,7 procent a měli bychom být na nějakých 105 procentech. Jednoznačně další peníze do zdravotnictví přijít musí. A tohle je asi jediný zdroj peněz. My se bez nich neobejdeme," pokračoval ředitel motolské nemocnice.
Ludvík: Ministrovi to nezávidím
Podle zástupců koalice dosáhne víc lidí na dražší nadstandardní zdravotní péči, až bude jasně definované, kolik na ni přispívají pojišťovny.
„Určitě to tak bude. Na druhé straně bude dost záležet na velikosti zdravotnického zařízení. Čím je větší, tím umí levněji nakoupit a rozdíl bude teoreticky menší než u menších zařízení, která nebudou schopna tak výhodně nakupovat,“ nastínil možný problém ředitel pražské nemocnice.
Klíčovým bodem podle něj ale bude, jak určit co je pro zdravotní péči standard a co nadstandard.
„To bude hrozně složité. V Česku neexistuje vůbec shoda na tom, co je a není standardem. Asi to budou mít na starosti lékařské odborné společnosti. Už teď to budoucímu ministrovi vůbec nezávidím, protože tohle je kámen úrazu českého zdravotnictví, o němž se diskutuje už dvacet let a názory jsou pořád diametrálně odlišné,“ dodal Ludvík.
S návrhy reformy však ostře nesouhlasí zástupci pacientů. Návrh je podle nich protiústavní.
„Ze čtyřiceti bodů je tam asi dvanáct v rozporu s ústavou nebo s některými vyššími zákony. Dalších osm se asi nedá vůbec zrealizovat. Tvůrci návrhu asi nebyli dostatečně zasvěcení a nevěděli všechno. Regulovat pacienta jestli bude, nebo nebude v nemocnici, je naprostý nesmysl. Pacient tam není o své vůli, ale pošle ho tam lékař, nebo skutečnosti, které nemůže odvrátit. Stejné je to u předpisu. O něm jednoznačně musí rozhodovat lékař,“ argumentoval první viceprezident Svazu pacientů Josef Mrázek.
Nesouhlasí ani s tvrzením zástupců vznikající trojkoalice, že bez regulačních poplatků se zdravotnictví do budoucna neobejde.
„To si vůbec nemyslím. Tedy pokud se nebudou dělat nepředložené věci jako stropy pojistného, což je vyloženě nesmyslné opatření. Peníze, které by se odpustily bohatým, pak budou chybět. Když stát krátí to, co by měl platit, a když se odpouští to, co by se odpouštět nemělo, pak ať se nikdo nediví, že ty peníze chybí,“ řekl Mrázek.
