Omezit prodej doplňkového zboží v lékárnách se Česko nechystá
Časy, kdy se do lékárny chodilo jen pro acylpirin, antibiotika a jiné léky, jsou pryč. Na místech označených zeleným křížem stále častěji hledáme i jiné produkty, které s péčí o zdraví souvisejí. Doplňky stravy, tedy různé vitamíny a minerály, kosmetiku či produkty určené pro miminka v lékárnách pomalu zabírají víc regálů než léky, což se nelíbí v sousedním Německu.
Německý ministr zdravotnictví Philipp Rösler prodej doplňkového zboží v lékárnách výrazně omezit, nebo dokonce zakázat. V Česku se zatím nic podobného neplánuje.
Prodej léčivých přípravků, doplňků stravy a kosmetiky v lékárnách. Příspěvek Markéty Bartošové.
Produkty, které budou v regálech lékárny k mání, závisí jen na jejím provozovateli. Regulují se jen léky.
Další sortiment - o mnoho širší - tedy minerály, vitamíny, dětská výživa podléhá jen kontrole potravinářské inspekce. V lékárnách se tak může prodávat prakticky cokoli, o co je zájem.
Od 90. let se nabídka doplňkového prodeje v lékárnách zvyšuje. Janusz Burawa, ředitel firmy Fin Club, která vyrábí potravní doplňky, to přičítá změně životního stylu. Lidé se více zajímají o své zdraví.
„Lidé dnes čím dál tím víc chtějí být zdraví a preventivně působit na své zdraví, a proto si myslím, že poptávka po těchto preparátech stoupá, a je to i všeobecným povědomím, které se kolem zdraví, chvála Bohu, tady v našich končinách stále daří zvyšovat,“ řekl Burawa Rádiu Česko.
Dobrý lékárník dokáže poradit…
Produkty, které lidé znají hlavně z reklamy, někdy vydrží na pultech jen sezonu, jindy dvě. Proto odborníci doporučují sázet na zavedené ověřené výrobce. Otázka je, zda takové výrobky vůbec na pulty lékáren patří.
Podle Stanislava Havlíčka, prezidenta České lékárnické komory, je to problematické. Potravinové doplňky se dají koupit i v supermarketech či prodejnách fitnes.
A nebyly podrobeny téměř žádným klinickým studiím. Nedá se tedy posoudit ani ověřit, nakolik jsou účinné. Havlíček při nákupu takových produktů doporučuje poradit se s lékárníkem:
„V tomto ohledu je úloha lékárníka jako zdravotnického pracovníka a vůbec poradce pacienta nezastupitelná právě proto, že v laickém prostředí je orientace mezi léčivými přípravky a potravními doplňky velmi obtížná. Pokud existuje možnost nabídnout léčivý přípravek v porovnání s potravním doplňkem, tak lékárník by vždy měl zvolit léčivý přípravek.“
…i při nákupu kosmetiky
Poradní hlas lékárníka je důležitý i při nákupu kosmetiky v lékárně, tvrdí Dagmar Jírová ze Státního zdravotního ústavu, která má na starosti zdravotní dohled nad kosmetikou.
Podle ní může být prodej nejrůznějších krémů a mastí přínos, jak pro pacienty, tak pro lékárny. Ty prodejem kosmetiky obohatí sortiment i rozpočet.
Jírová oceňuje, že prodej léků na předpis a těch volně prodejných je většinou oddělený. Tam bývají zpravidla vitríny s kosmetikou a doplňky stravy.
„Pakliže se řekne, že v lékárnách se boudou pouze prodávat nebo nabízet nebo vydávat léčivé přípravky včetně zdravotnických prostředků, tak pak tím odpadne i nabízení všech těchto ostatních. Ale asi by se tím významně omezil sortiment, tak nevím, jestli by i spotřebitel i lékárník byl spokojen.“
Kvalita kosmetiky z lékárny a drogerie je stejná
Dagmar Jírová ale vyvrací, že by třeba kosmetika z lékáren byla kvalitnější než ta z drogérie. Žádné léčebné účinky, jak se spotřebitelé domnívají, nemůže mít. Je primárně určená na zdravou kůži:
„Mohou používat kosmetiku i osoby, které třeba mají dispozici k nějakým onemocněním jako na kůži atopickou, seboroickou, mastnou, aknózní kůži a podobně, ale primárně kosmetický prostředek smí pouze čistit, dekorovat vzhled, korigovat lidské pachy, parfémovat, může udržovat v dobrém stavu a pečovat.“
Do prodeje zasahuje marketing
Jenže lidé přemýšlejí jinak. Co se prodává v lékárně, musí logicky léčit, myslí si mnozí. A z toho také distributoři těží. S tím také reklama pracuje. Prodej kosmetiky a vitamínů v lékárnách je tedy velmi dobrým marketingovým tahem.
I když se televize explicitně o léčivém účinku například vitamínů nezmiňuje, pacient si je domýšlí. Místo ve vitríně lékárny je tak pro distributora skoro zlatým dolem. Za dobré umístění výrobky se prý dokonce i platí.
„To jsou běžné obchodní praktiky, které známe i z uliček u pokladen velkých supermarketů, že se tam bojuje o místa v úrovni očí. Nepřekvapilo by mě, kdyby se to v některých lékárnách dělo, ale nemůžu říct, že to je plošné,“ uvedl Stanislav Havlíček, prezident ČLK.
Regulace reklamy je přísná
Janusz Burawa, ředitel firmy Fin Club, považuje regulaci reklamy na potravinové doplňky za přísnou. U látek, jako jsou vitamíny či minerály, totiž nesmí z obrazovky zaznít, že zdraví prospívají.
„Látky, které se evidentně používají v medicíně už tisíce let a pomáhají zdraví, ať už je to vitamín C, echynacea či ginko biloba. My, firmy, které nemáme léky, farmacii, tak máme legislativou docela ztížené podmínky a nesmíme o těch látkách hovořit, že přímo pozitivně působí na zdraví člověka.“
Burawa prodej doplňků stravy v lékárnách obhajuje. Člověk má podle něj právo nemocím předcházet. A doplňky stravy tomu, jak tvrdí, pomáhají.
„Dnes má klient právo si vybrat na trhu zdraví, zadli se bude léčit v momentě, kdy již je nemocen, anebo bude preventivně působit na zdraví tak, aby zůstal zdráv, a ta nemoc na něho nemoc nedolehla. A k tomu právě přispívají doplňky stravy.“ říká Janusz Burawa z firmy Fin Club.
A Češi mu, jak se zdá, zatím věří.
