Vláda schválila prodej dluhopisů ECB v objemu 3 miliard korun. Tato suma půjde na odstranění škod po jarních povodních. Dalšími 320 miliony pak pomůže ministerstvo pro místní rozvoj.

9:16 5. srpna 2010 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Nezahálejí ale ani města a obce postižené velkou vodou. Co nevidět začne u obce Troubky, spojované hlavně se záplavami z roku 1997, výstavba protipovodňového valu.

Ovšem obce na Přerovsku kolem řeky Bečvy by spíše potřebovaly umělý poldr, suchou nádrž, o které se diskutuje už od katastrofálních povodní ve druhé polovině 90. let. Ta je stále v nedohlednu.

Umělý poldr, neboli suchá nádrž, která se může naplnit při výskytu povodňové situace, by ochránila nejen Troubky, ale i Přerov, Hranice či Lipník. Ministerstvo zemědělství požádalo po letošních povodních v květnu a červnu Povodí Moravy, aby znovu oslovilo majitele pozemků a zahájilo nové vyjednávání o uvolnění pozemků pro stavbu poldru.

Výstavbě poldru stále brání nevypořádané majetkoprávní vztahy

Mluvčí firmy Eva Grodová Rádiu Česko řekla, že výstavbu poldru nelze předpokládat dříve než za pět šest let. Problém je s uvolněním pozemků:

„V současné době se řeší podklady o způsobu majetkoprávního vypořádání pozemků a staveb v prostoru stavby. S ohledem na velikost záchytného objemu, co se poldru Teplice týče, je velmi rozsáhlé, dotýká se katastru sedmi obcí, a s tím i souvisí složité majetkoprávní vypořádání. Majetkoprávní vypořádání není v současné době dořešeno a bez něj nelze podle platné legislativy realizovat žádnou stavbu, a to ani protipovodňové opatření.“

Grodová zároveň ujišťuje, že Povodí Moravy realizaci poldru průběžně řeší a zahrnuje ve svých záměrech.

Troubky na nic nečekají

V Troubkách ale na Povodí Moravy a vysněnou suchou nádrž nečekají a raději zvažují další protipovodňová opatření. Starosta Radek Brázda očekává složitou diskusi, samozřejmě bude podle něj záležet na dohodě odborníků s místními obyvateli na dalších řešeních. Ale možnosti tu jsou:

„Předpokládám, že zásadní diskuse proběhne někdy v podzimních zimních měsících o tom, jaká komplexní opatření se kolem Troubek budou provádět. Mimo to obec ve spolupráci s městem Tovačov a s obcí Lobodice zadala zpracování projektové studie na přírodě blízká protipovodňová opatření, která mohou ukázat nějaké další alternativy protipovodňové ochrany, a to nejenom Troubek, protože jsme v lokalitě, která je na soutoku s řekou Moravou, takže i to řešení soutoku je poměrně dost významné.“

Na protipovodňový val přispěje i Povodí Moravy

Starosta Troubek zároveň dodává, že co nevidět se začne stavět protipovodňový val, který vyjde obec zhruba na 1,2 milionu korun. Podle Brázdy se už teď hlásí sponzoři, kteří by rádi na stavbu přispěli.

Do akce se zapojí i Povodí Moravy: „Nabízí na snížení zakázky techniku, která by částečně zakázku kryla, takže tím by došlo k ušetření prostředků. Co se týká pomoci občanů, pracuje se na opatřeních, jsou dávány připomínky komisi, kde je zastoupení i občanů mimo samotné orgány obce, tedy zastupitelstvo a další.“ Uvedl Brázda.

Letošní povodně zatím napáchaly škody za více než 5 miliard Kč

Právě ve středu měla vláda na programu materiály, které se týkají odstranění následků povodní z letošního května a června. Záplavy postihly Zlínský, Jihomoravský, Olomoucký a Moravskoslezský kraj. Škody činí více než pět miliard korun.

Podle ministerstva financí Miroslava Kalouska je na jejich odstranění k dispozici 3,320 miliardy korun.

Ve Vsetíně řeší problém se sesuvy

Některé obce na tom nebyly nejhůře během záplav, ale až po nich. Například město Vsetín řešilo sesuvy půdy, více první místostarostka Iveta Táborská:

„Pravdou je, že sesuvy nejsou neobvyklé, potýkáme se s tím při každých povodních. Všechny nebyly tak vážné v tom smyslu, že bychom museli provádět evakuaci obyvatelstva nebo řešit nějakou mimořádnou situaci. Žádný ze sesuvů neohrozil nějaký dům nebo obyvatele přímo na životě. V tuto chvíli jsme provedli geologické průzkumy a navrhují se řešení, jak tyto sesuvy sanovat nebo upevnit, aby nepokračovaly dál. Chceme se ucházet o peníze z fondu životního prostředí či jiných dotačních titulů na sanaci sesuvů.“

Obce podle Palase na obnovu potřebují přes 500 miliónů korun

Povodně postihly na jaře také Jihomoravský a Moravskoslezský kraj. Velká voda zasáhla na severu Moravy více než sto čtyřicet obcí. Ty budou potřebovat podle hejtmana Jaroslava Palase přes půl miliardy korun. Kraj dá ze svého na opravy 270 milionů.

„Podle programů, které má ve své gesci ministerstvo pro místní rozvoj, obce mohou čerpat na svým majetek poničený povodněmi až 100 %, u kraje to je 50 %. Kraj má některé své majetky, především majetky, které se týkají dopravní infrastruktury, pojištěny. Takže část těchto škod uhradí i pojišťovny,“ dodal Palas.

Obce jsou ve výhodě, kraje protestují

Právě po letošních jarních povodních kraje apelovaly na vládu, aby zrovnoprávnila všechny úrovně samosprávy v přístupu ke státním penězům na obnovu. Podle hejtmanů jsou totiž teď zvýhodněné obce.

Když vyhlásí stav nebezpečí, stát uhradí veškeré náklady spojené s obnovou. Kraje nyní mohou získat jen polovinu.

Marián Vojtek, Lenka Buriánková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít