Vysoké školy se brání škrtům v rozpočtu

Úspory, které musí najít ve svém rezortu ministr školství Josef Dobeš, by měly největší vahou dopadnout na vysoké školy. Ze čtyřiadvaceti miliard, s nimiž hospodaří letos, by měly podle původního plánu přijít o zhruba deset procent, tedy více než dvě miliardy. A zástupci univerzit varují, že takový zásek by se už odrazil i na kvalitě výuky a zkrátka by to nemusely unést.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pedagogická fakulta Univerzity karlovy v Praze

Pedagogická fakulta Univerzity karlovy v Praze | Foto: Tomáš Adamec

Tímto neslavným výhledem na příští rok se zabývá dvoudenní zasedání Konference rektorů, které začala dnes odpoledne.

Přehrát

00:00 / 00:00

O financování českého vysokého školství mluvil na radiožurnálu profesor Petr Fiala, rektor Masarykovy univerzity a předseda rektorské konference

Ministr se rektory pokusil na dopolední schůzce s předsedou konference Petrem Fialou alespoň trochu uklidnit. Škrty by prý nemusely být tak dramatické. Profesor Petr Fiala se setkal i s premiérem Nečasem.

„V jistém, smyslu mě obě schůzky povzbudily, i když žádnou konkrétní částku jsem neslyšel. Minimálně ty argumenty, které vznášejí vysoké školy proti návrhu rozpočtu byly vyslyšeny, bylo řečeno, že jsou to argumenty závažné a jak pan ministr, tak pan premiér řekl, že se tím budou znovu zabývat. Krácení rozpočtu vysokých škol o 2,3 miliardy korun je pro vysoké školy nepředstavitelné,“ říká profesor Petr Fiala.

„Již v letošním roce plánované škrty znamenají pro vysoké školy 300 milionů. Pro příští rok plánované škrty 2,3 miliard by měly jít z prostředků, které jsou určeny na provoz, na vzdělávání studentů, na platy učitelů. Bez těchto prostředků si nedokážeme představit, že bychom ve stávajícím rozsahu a kvalitě dokázali zajistit všechny naše funkce,“ pokračuje Fiala a dodává:

„Návrh rozpočtu má velmi závažný dopad na chod vysokých škol a je třeba ho přehodnotit. My se nepohybujeme jen v ročním cyklu, studenty máme přijaty do dvou až šestiletých studijních programů a máme dlouhodobé závazky v oblasti výzkumu a není možné takto meziročně propadnout ve financování vysokých škol.“

„Školy jsou dlouhodobě podfinancovány, z tohoto pohledu jsme pořád pod hladinou,“ říká Karel Rais, rektor brněnského Vysokého učení technického.

Přehrát

00:00 / 00:00

Případné škrty v rozpočtech vysokých škol komentoval na Radiožurnálu Karel Rais, rektor brněnského Vysokého učení technického

„Na jednu stranu oceňuji snahu ministerstva školství najít prostředky, na druhou stranu jen letos budeme muset ušetřit 300 milionů, což nebude jednoduché. Čísla na příští rok ještě neznáme, ale může to vést i k rozvazování pracovních smluv. S tím se bude muset každá fakulta utkat sama,“ podotýká Rais.

Nutná je diferenciace vysokých škol

„Reforma musí jít od kvantity ke kvalitě. Budu se snažit najít možnosti, jak zabránit poklesu kvality na velkých univerzitách,“ uvedl ministr školství Dobeš.

„To, že máme na počet obyvatel nadprůměrný počet vysokých škol, je známá věc. Nepochybně je třeba uvažovat nad tím, co se systémem dělat. Mnohem důležitější změna spočívá v diferenciaci vysokých škol. Nyní je to stanoveno tak, že všechny veřejné vysoké školy plní stejné funkce od vzdělávání po výzkum. To je něco, co není ve světě obvyklé,“ uvádí profesor Petr Fiala, rektor Masarykovy univerzity a předseda rektorské konference.

„Měli bychom dospět k určité diferenciaci, která určí určité typy výzkumných škol, jiné vysoké školy se budou věnovat spíše té bakalářské úrovni vzdělávání. Neznamená to, že by byla jedna instituce lepší nebo horší, ale že má jiné úkoly,“ konstatuje Fiala.

Ondřej Houska, Jan Piroch, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme