MŽP začalo vyjednávat o odkupu a zbourání Labské boudy
Ministerstvo životního prostředí začalo vyjednávat o odkoupení Labské boudy v Krkonoších. O tom, zda resort uvolní peníze na nákup a následnou likvidaci stavby, která se do prostředí první zóny Národního parku vůbec nehodí, však zdaleka není rozhodnuto. Majitel devítipatrového hotelu u pramene Labe trvá na tom, že chce za objekt 30 milionů korun. To je podle ministerstva příliš.
V posledních třech letech rychle se střídající ministři životního prostředí vysílali na Labskou boudu jednu delegaci za druhou, ale o osudu problematické stavby pořád není rozhodnuto. Majitel Martin Pumr má za sebou po včerejšku další z řady jednání. Zatím znovu neúspěšné.
„Vidím, že ze strany ministerstva zájem o odkup určitě je. Trvá to tři roky a je to už páté jednání. Především jde o cenu, na které si v této chvíli trváme a uvidíme, jak budou probíhat další jednání,“ řekl majitel hotelu vzápětí po schůzce.
Problém ale je, že hotel leží v první zóně, což je z hlediska podnikání velká komplikace a už dávno není v nejlepší kondici. Navíc, kromě snížení ceny má náměstek ministra životního prostředí Tomáš Tesař i další podmínky.
„Musíme postupovat s péčí řádného hospodáře a zjistit, jakým způsobem a za jakých skutečných nákladů by případný výkup a demolice tohoto objektu mohla proběhnout, nakolik je to v současné době reálné a jak k tomu přistoupit,“ uvedl Tomáš Tesař.
Peníze z evropských fondů
Ministerstvo chce na případné odkoupení a zbourání Labské boudy využít peníze z evropských fondů. Vlastní finance na tuto akci v seškrtaném rozpočtu resortu nenajde. Možným rizikem je však to, že Labská bouda je vytápěna lehkým topným olejem, který je v objektu v oblasti s nejvyšším stupněm ochrany skladován.
„Já bych neřekl, že je to úplné riziko, ale každopádně je to vytápění lehkým topným olejem, který tady je v řádech desítek tisíc. A přeci jen takové množství by nemělo v první uóně národního parku co dělat,“ říká majitel Martin Pumr.
O likvidaci Labské boudy usiluje i Správa krkonošského národního parku, potvrzuje ředitel KRNAPu Jan Hřebačka: "Pro nás je likvidace Labské boudy hodně zásadní. Nachází se v centru první zóny – v té nejcennější lokalitě, která vůbec v Krkonoších a troufám si říct i v Česku je. Jedná se o ekosystém, který je bytostně závislý na tom, aby nebyl jakkoli člověkem rušen. To, že je tam takto velká bouda, je samozřejmě zásadní dopad do přírodních hodnot a narušení už z minulosti."
S tím - ze svého pohledu - souhlasí také historik architektury Zdeněk Lukeš. Stavba podle něj nemá žádnou uměleckou hodnotu a do prostředí Krkonoš se navíc nehodí.
„Vůbec by mě nemrzelo, kdyby zmizela z povrchu Země, a kdyby se krajinný ráz obnovil a vypadalo to tam jako předtím. Pro mě je to příklad takové typické zpupné bolševické architektury, která se vůbec neohlíží na své okolí a tvrdě vstupuje do nějakého prostředí velmi nešťastným způsobem,“ domnívá se Zdeněk Lukeš.
O budoucnosti krkonošské stavby architekta Zdeňka Říháka z roku 1975 by měl ministr životního prostředí rozhodnout do dvou měsíců.
