Vicekancléř Hájek: 'Kauza s Dělnickou stranou je rozklad demokracie

Zástupce vedoucího kancléře prezidenta republiky Petr Hájek si myslí, že v kauze s bývalým předsedou pražské organizace rozpuštěné Dělnické strany Patrikem Vondrákem a dalšími lidmi navázanými na toto uskupení se jedná o rozklad demokracie. Podle Petra Hájka je vývoj případu výsměchem práva na spravedlivý proces a přirovnává ho k totalitním praktikám.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dělnická strana na náměstí Jiřího z Poděbrad

Dělnická strana na náměstí Jiřího z Poděbrad | Foto: Tomáš Adamec

Svůj komentář o svobodě a demokracii zveřejnil vicekancléř prezidenta Petr Hájek na serveru ParlamentniListy.cz.

Špičky pravicové scény jsou obžalovány z několika trestných činů, například z výlepu samolepek propagujících neonacistický Národní odpor. Za to jim hrozí až osm let vězení.

Přehrát

00:00 / 00:00

O svobodě slova debatují vicekancléř prezidenta Petr Hájek a JUDr. Milan Hulík

„Svoboda slova je, nebo není. Mně se myšlenky pravicových i levicových extremistů velmi nelíbí. Ale obhajovat svobodu slova stojí nad tím. Napsal jsem, že jsme něco podobného zažívali v podobě karikatury svobody slova za totality a že se bojím, že k tomu teď kráčíme,“ vysvětluje Hájek.

„Pokud jsou lidé za to, že šíří myšlenky, které se nám nelíbí, a vylepují samolepky, které odkazují k internetovému serveru, zatčeni a drženi ve vazbě, pak se nejedná o zdravou strukturovanou demokracii. Ani mě se ty myšlenky nelíbí, jsou mi odporné, ale v tom je právě základní voltairovská maxima říkající: ‚Pane, já s vašimi myšlenkami absolutně nesouhlasím, ale budu se do krve bít za to, abyste je mohl říkat‘.

Podle JUDr. Milana Hulíka, obhájce disidentů v době komunistické totality, se však přístup současné justice k pravicovým extremistům nedá přirovnat k tomu, jak se k takzvaným nepřátelům režimu chovala komunistická moc.

"Stanovit hranice svobody slova je složité"

„Mí klienti disidenti tehdy stáli na pozicích demokracie a svobody, zatímco neonacisté stojí na pozicích jiných. V tom, že svoboda slova je, nebo není, s panem Hájkem souhlasím. Stanovit hranice svobody slova je někdy velmi těžké a i nebezpečné. Každý limit hrozí překročením a zneužitím,“ míní Hulík.

Jak dodává, USA, kde je čistá svoboda slova součástí Ústavy už od jejího počátku, se nachází v jiné situaci. „Evropa si prožila něco, co si velká část světa včetně USA neprožila. Pro stanovení hranice musí existovat tragická událost, která brání absolutní svobodě slova tak, jako je tomu v USA,“ tvrdí.

Hájek se však domnívá, že svoboda slova ve Spojených státech způsobila, že nacismus či bolševismus nemohly zapustit kořeny, protože měly ventil. „Evropa svobodu slova v podstatě nezažila. Což je důvod, proč se tu uchytily zrůdné ideologie.“

Boj s nebezpečnými myšlenkami ve veřejném prostoru

„Svoboda slova je podle vicekancléře Hájka očistná věc. „Umožnit utkat se ve veřejném prostoru s myšlenkami, které jsou nám odporné, zbraněmi demokratických argumentů – to je princip, na který máme jít. Zákazy k ničemu nevedou,“ myslí si Petr Hájek.

Podle obhájce disidentů Milana Hulíka si však Evropa prošla holocaustem a dovolit jeho popírání už není jen sporem o svobodu slova, ale urážkou těch, co byly vyhubeni. „Jestliže povolíme svobodu slova i v hlásání takovýchto názorů, pak je to plivnutí do obličeje potomků zavražděným lidem.“

Petr Hájek také dodává, že jestliže lidem není normálně umožněno se před soudem hájit – byť se nám jejich názory mohou ošklivit, a jejich obhájci nedostanou záznamy policejních odposlechů, v demokratické justici se tak dostáváme na hranu spravedlnosti.

Veronika Sedláčková, Mariana Zapotilová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme