České úřady prý nedostatečně potírají novodobé otroctví

Kauza Stromkaři se týká až 600 cizincůFoto: Jan Rosenauer

Nevládní organizace kritizují české úřady za liknavost v potírání takzvané otrocké práce. Jasným důkazem je podle nich kauza Stromkaři. Týká se téměř 600 cizinců, kteří měli být v loňském roce vykořisťováni při práci v lesích.

Prostředníkem byly personální agentury, které dělníkům neplatily a nechávaly je hladovět. Historicky nejrozsáhlejší případ policie šetří a zajímají se o něj i další úřady. Zástupci personálních agentur to však považují za spiknutí a především za snahu nevládních organizací, získat na svoji činnost granty od mezinárodních nadací. 

Nenápadný, nakrátko ostříhaný chlapík s igelitovou taškou na kolenou je docela nervózní. Poposedává na židli a vzpomíná na začátek cesta, která ho před čtyřmi lety přivedla do Česka. 

Long, jeden z údajných vykořisťovaných zahraničních dělníků, se kterým Radiožurnál mluvil, do země přijel legálně v době ekonomického boomu, kdy po zahraničních dělnících byla velká sháňka. Doma se kvůli tomu zadlužil. 

„Půjčil jsem si od rodiny 12 tisíc dolarů, už se mi podařilo splatit asi polovinu, ale teď nevím, jak dál. Nemám na cestu domů a vlastně ani nevím, jestli bych odjel, kdybych peníze sehnal. Snad nám vrátí dluh agentura Affumicata,“ doufá. 

Naposledy totiž Long získal několikaměsíční práci v lese. Najala ho právě personální agentura Affumicata, která svého času zaměstnávala nejvíc zahraničních dělníků v republice - Slováky, Rumuny a především Vietnamce.  

Podle Longa to byl ale dobře promyšlený podvod: „Já už jsem dělal v Česku hodně věcí. Ale sázení stromků byla hodně těžká práce a nedostali jsme zaplaceno. Měli nám vozit jídlo, ale z toho taky nic nebylo. Často jsme měli hlad. A podívejte, co nám dali podepsat.“ 

Long ukazuje papír, kde je napsáno, že prochází školením. Prý myslel, že podepisuje pracovní smlouvu. Dokumenty ukazuje v advokátní kanceláři, jinde se sejít odmítá. Je nedůvěřivý, nemá vízum a kdykoliv ho může sebrat policie. S tou sice spolupracoval jako chráněný svědek, nakonec ale spolupracovat přestal. 

„Lidí jsou stovky, těm lidem někdo ublížil, byla to poměrně malá skupina lidí, která z toho měla velké peníze a kromě nás – lidí, kteří se v tom angažují a investují do toho svůj volný čas – to nikoho nezajímá,“ říká pražský advokát Matouš Jíra, podle kterého by to mělo zajímat především stát. 

Affumicata se brání
 

Do nenápadné kavárny v centru Prahy přichází čtyřicátník s telefonem přilepeným k uchu. Nemá moc času, ale ochotně odpovídá na všechny otázky, které se případu otrocké práce týkají. Právě on byl šéfem personální agentury, která cizince v českých lesích zaměstnávala - bývalý policista hospodářské kriminálky David Mrkos.  

„Vietnamci k nám chodili dobrovolně, nábory probíhaly na stavbě. Nikdo nehladověl, kdyby hladověl, kdykoliv měl možnost od nás odejít, nikdo nebyl držený, pasy měli u sebe. Rozváželi jsme jim jídlo. Místo, aby vysázeli denně 350 stromků, což by se dalo platit, tak jich vysázeli 100, to sežrala ubytovna,“ tvrdí Mrkos. 

Les se sněhovým popraškemFoto: Christa Richert, Stock Exchange

Přesto se prý snažili dělníky nějak vyplácet, i když na tom sami tratili. 

Na případ Longa a dalších stovek zahraničních dělníků upozornil advokát Matouš Jíra společně s nevládními organizacemi jako je třeba La Strada mezirezortní komisi Ministerstva vnitra, kde je zřízena skupina pro boj proti obchodování s lidmi. Jejím členem je i šéf Odboru azylové a migrační politiky Tomáš Haišman: „Existovaly desítky agentur, které žily z imigračního boomu." Ke kauze Stromkaři se Haišman vyjadřovat nechce. 

Totéž platí i pro Útvar boje s organizovaným zločinem. Ani jeho mluvčí Pavel Hanták nesmí mluvit o konkrétních lidech, přestože podle zdrojů Radiožurnálu detektivové aktivitu personální agentury Affumicata sledují. Dokázat otrockou práci je podle Hantáka velmi složité.  

„Zahraniční dělníci, kteří jsou k nám přivezeni na práci a poté se stávají oběťmi, tak nejsou nuceni k práci fyzickým násilím. Není to tak, že by - obrazně řečeno - nad nimi stál někdo z bičem, nechal je pracovat, poté je odvezl do místnosti 2 x 2 metry a dal jim suchý chleba a vodu. Uvědomme si, že tito lidé k nám přijíždějí zadluženi a minimální mzda pro ně znamená výdělek, na který by ve své domovské zemi nikdy nedosáhli,“ upozorňuje Hanták. 

Pochybné praktiky pokračují dál 

Ministerstvo vnitra se k registraci personálních agentur vyjadřuje. Ukládá to zákon a stát se tak brání nelegální migraci. Názor vnitra putuje na Ministerstvo práce a sociálních věcí, které personálním agenturám uděluje povolení. Na starost to má ředitel odboru Jiří Vaňásek. Ten má firmu Affumicata na mušce a povolení zřejmě zruší.  

Telefon přilepený k uchuFoto: Fotobanka stock.xchng

„Firma Affumicata má v současné době povolení ke zprostředkování zaměstnání s tím, že bylo zahájeno správní řízení ve věci odejmutí tohoto povolení. Došlo k porušování předpisů, které souvisí se zprostředkováním zaměstnání, ta společnost přestává plnit podmínky,“ vysvětluje Vaňásek. 

Vraťme se teď do nenápadné kavárny v centru Prahy. David Mrkos opět telefonuje, po chvíli se vrací a bez mrknutí oka poslouchá, kdo všechno jeho aktivity sleduje a kdo po něm jde. Považuje to ale celé za vykonstruované spiknutí.  

„Je grant Evropské unie, právníci mají velmi dobrý džob, protože za každé trestní oznámení inkasují nějaké peníze. Když jsem byl na polici, kde mě vyslýchali, tak si přivedli Vietnamce, koho jsme měli obchodovat a on sám řekl, že měl pas u sebe, a že mohl kdykoliv odejít. Nevím na základě čeho jiného by po nás měli jít,“ nechápe Mrkos. 

David Mrkos už šéfem Affumicaty není, firma změnila majitele a sám Mrkos si založil nové s.r.o., které už není personální agenturou a povolení na zprostředkování práce nepotřebuje. Dělníky do lesa ale hledá dál. „Lidi mají dohodu o provedení práce a my máme smlouvu, kde poskytujeme služby,“ popisuje. 

Desítku trestních oznámení na Davida Mrkose a jeho společníka šetří policie už několik měsíců, zatím nikoho neobvinila. Mezitím nevládní sdružení připravují sérii protestů, kterými chtějí upozornit na liknavost práce policie a úřadů, které tzv. otrokářskou práci umožňují.