V Rusku se o vtržení vojsk do Československa příliš nemluví

21. srpen 1968 je datem, které netřeba dlouze připomínat. Přesně před dvaačtyřiceti lety přepadlo Československo pět armád zemí Varšavské smlouvy. Vojenská invaze v čele se Sovětským svazem měla zastavit demokratické změny v tehdejší ČSSR. V dnešním Rusku se ale o událostech, které na dlouhou dobu zformovaly vztah Čechů a Slováků k Moskvě, příliš nemluví.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tank si proráží cestu na Vinohradské

Tank si proráží cestu na Vinohradské | Foto: Soukromý archiv Pavla Macháčka

„Je těžké mluvit za celé Rusko, ale osobně bych řekl, že nevzpomíná nijak," konstatuje osmatřicetiletý Pavel Marčenko, který sám patří k té skupině Rusů, jenž 42 let staré události znají do podrobností, přestože je nezažili.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak na klíčové události pro někdejší ČSSR vzpomínají Rusové, zjišťovala zpravodajka v Moskvě Lenka Kbrhelová.

Pavlova matka Larisa Bogorazová byla mezi ‚osmi statečnými‘, kteří dali jako jediní v Sovětském svazu s okupací Československa hlasitě najevo svůj nesouhlas. Za krátký protest na moskevském Rudém náměstí 25. srpna 68, dostala skupinka tvrdé tresty. Larisa Bogorazová strávila čtyři roky v sibiřské kolonii. Jak Pavel dodává, v Rusku je stále dost těch, kteří vzpomínají i dnes. Pro většinovou společnost jde ale o události dávno zasuté do archívu.

„Jsou tu dva faktory. Jednak pohled oficiálních míst, která by na srpen 68 nejraději úplně zapomněla. A pak samotní lidé, kteří se už ale často nepamatují. Případně historii znají jen z vyprávění těch, kdo se tehdy invaze účastnili a odněkud z ruské vesnice se najednou dostali až do Československa. Pro ně to jsou pochopitelně dodnes nejvýraznější zážitky, které se ale předávají spíš ve formě legend," soudí Pavel Marčenko.

Údiv nad fotografiemi

Jeho slova potvrzuje jednačtyřicetiletá Moskvanka Sněžana. „Přiznávám, že jsem v šoku. Jako absolventka historie toho o nedávné minulosti vím poměrně dost, ale že to v Praze vypadalo takhle, to jsem netušila," vrtí žena hlavou nad fotografiemi Josefa Koudelky zachycujícími sovětské tanky v pražských ulicích.

Soubor snímků ze srpna 68 vydalo v Rusku před tři čtvrtě rokem české nakladatelství Torst, s cílem přispět k prolomení informačního vakua o událostech, které dodnes hrají důležitou roli v česko-ruských vztazích.

Že by Rusko mělo na podobné kapitoly vzpomínat mnohem častěji a s kritickým odstupem, si myslí i někdejší zpravodaj listu Izvěstija v Praze Vladlen Krivošejev. Za své reportáže z okupovaného Československa ze srpna 68 byl z postu odvolán a poté z novin úplně propuštěn.

„Samozřejmě, že je důležité si takové události připomínat, aby se nemohly v jiné formě znovu opakovat," domnívá se Vladlen Krivošejev a dodává: „Proti myšlenkám a idejím není možné jít se zbraní v ruce, to platilo tehdy stejně jako dnes.“

Lenka Kabrhelová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme