Místo chobotnice bude na Letné modernizována stará knihovna
Pražské Klementinum se do pěti let promění v moderní Národní knihovnu. Zásadní obnova současného sídla Národní knihovny už začala a státní pokladnu vyjde na dvě miliardy korun. Za tuto částku měla na pražské Letné vyrůst „chobotnice“ podle návrhu Jana Kaplického. V barokním areálu zůstane centrum služeb i nejčastěji žádané knihy. Sklady se přemístí už příští rok na podzim do nových depozitářů v Hostivaři.
Dvě starší dámy, které jsem potkala v prostorách Národní knihovny, se shodují, že budova rekonstrukci potřebuje. „Budeme se snažit, aby provoz knihovny byl omezen minimálně,“ slibuje všem uživatelům ředitel Národní knihovny Pavel Hazuka.
Obnova Klementina je rozložena do pěti etap. Na první už bylo vydáno stavební povolení a práce začaly. Během ní se opraví nárožní budova u Mariánského náměstí, Zrcadlová kaple a Barokní sál. „Pokud všechno klapne, revitalizace by měla být hotova do roku 2015,“ řekl ředitel.
Klementinum získá do pěti let nový kabát za necelé dvě miliardy korun, v něm bude uloženo dva a půl miliónu svazků, které si lidé nejčastěji půjčují. Budou tady studovny i čítárny. Sklady knih budou ovšem v nových depozitářích v Hostivaři. Ty budou státní pokladnu stát miliardu korun. Knihovna hostivařské pozemky koupila už loni. Knihy by se do nových prostor měly přemístit do podzimu příštího roku.
Z Klementina by se tak podle nejnovějších plánů měla stát nová knihovna místo té, která měla podle návrhu Jana Kaplického vyrůst na Letné. Ale když se setkáte s některými zaměstnanci knihovny, jsou vůči tomuto záměru skeptičtí. „Řeči o tom, jak je možné z Klementina udělat soudobou knihovnu, by možná byly reálné pro nějakou menší knihovnu. Narážíme na to, zda je možné do tak starého objektu dělat tak velké zásahy, které by byly nutné. Například před lety jsme navrhovali vyměnit stávající lampy ve všeobecné studovně, protože jsou v naprosto nevyhovujícím stavu, za modernější. Památkáři nám to však nedovolili,“ tvrdí jeden ze zaměstnanců.
Do toho, jak se druhý největší historický areál v Praze promění, budou mimo stavebníků, architektů i členů Národní knihovny zásadně mluvit památkáři. „Ze začátku jsme měli větší obavy, než máme teď, protože se postupně vytřibují názory, jak k tomu přistoupit,“ uvádí vedoucí odboru péče o památkový fond Pavel Jerie.
„Obáváme se zásahů do podzemí, protože se ví, že některé části Klementina jsou nedotčenou archeologickou lokalitou. To se týká zejména garáží. Obáváme se toho, jestli se všechno podaří zkoordinovat tak, aby nedošlo k poškození některých částí historické výzdoby, tedy koordinace firmy s restaurátory a podobně,“ naráží Pavel Jerie na předešlé úvahy o proražení průčelí ve výši dvou podlaží pro vchod do knihovny z Platnéřské ulice nebo likvidace haly služeb podle návrhu architekta Ladislava Machoně.
Teď se památkáři obávají budování podzemních garáži pod barokním areálem. „Architektonických vstupů tady bude málo. Jak budou řešeny, je ještě otázka. Jestli nebude vypsána soutěž nebo hledání autora některých výraznějších architektonických zásahů, nového nástupu a podobně. Oproti původní vizi, kdy se počítalo se zasklíváním nádvoří, probouráním nového nástupu z Platnéřské ulice a tak dále, všechno ustupuje ve prospěch obnovy technologií, zlepšení klimatických poměrů, vyčištění dispozic a řešení provozních vazeb,“ dodal Pavel Jerie.
Do nové Národní knihovny bychom už za pět let mohli vstupovat upravenou Halou služeb, takzvanou Machoňovou halou. Šatny a sociální zázemí bude v podsklepené části Zrcadlové kaple, automobily s knihami budou do Klementina vjíždět průjezdem mezi Divadelním a Hlavním nádvořím. Naposledy se tak velké obnovy dočkalo Klementinum před 85 lety.
Zvětšit mapu: Klementinum na Mariánském náměstí v Praze
